Hlídat vnoučata nemusí být takový med, jak se na první pohled zdá. Zvlášť, když jsou rozmazlená a jejich rodiče je v tom ještě podporují.
Moje dcera je takový přírodní typ. Svoje čtyři děti porodila doma. Živí je jen zaručeně zdravými potravinami a ven s nimi chodí za každého počasí. Hrát si smějí jen s hračkami ze dřeva a o televizi si mohou nechat jen zdát.
Jako každá máma, i ona potřebuje někdy pohlídat. Jenže, vděku jsem se nedočkala. „Mami, ne abys jim dávala to a to. Mami, ne abys je nechala dívat na televizi! Mami…“ nařizovala a poroučela, jako bych byla nesvéprávná.
Nejstarší vnučce bylo už dvanáct a tak se pasovala do role dozorce. Tím kontrolovaným jsem samozřejmě já. Jejich babička!
Na rozkazy jsem se vykašlala
„Babi, a jsou ty brambory bio?“ zeptala se mě jednou, když jsem jim podle nějakého podivného receptu jejich maminky připravovala oběd. Než jsem stačila odpovědět, následovala další otázka: „A co ten koláč, co pečeš.
Doufám, že v něm není rafinovaný cukr?“ Naštvalo mě to. Už jsem ten teror nemohla déle snášet! Vypnula jsem troubu, oblékla děti do jejich podivných oblečků a vyrazila s nimi do města. Místo oběda jsem jim koupila pořádný kus pizzy, kterou nikdy nejedly.
Potom je nacpala dorty a navrch objednala pořádně sladkým kakaem. Následovala prodejna s dětským oblečením. Jejich ekologické pytlové podivnosti jsem rovnou vyhodila a koupila jim džíny a tričko. Ale tím moje řádění neskončilo.
Dceři jsem pořádně vynadala
Nejstarší vnučka dostala mobil, po kterém už několik let toužila. Její sourozenci zase lego a plyšáky. No, stálo mě to hodně peněz, ale ten pocit! K nezaplacení! Vzpouru jsem završila pořádnou hádkou s dcerou.
Potřebovala vynadat už dlouho. Tak jsem si nebrala servítky a řekla jí, co si o ní myslím. Nejdřív trucovala a potom si přivedla na pomoc svého bio manžela. Tomu jsem vyčinila taky. Děti se mezi tím cpaly jako nezavřené a nebylo jim vůbec špatně.
Asi pár nezdravých, smažených a přesolených potravin do těch svých scvrklých žaludků potřebovaly. Mladí se nakonec usmířili. Vždyť, co by si bez hlídací babky počali?
Petra B. (62), Turnov
