Ubližují nám, a přesto je milujeme. Jak je těžké je od sebe odehnat dřív, než nás úplně zničí? A proč zůstáváme ve vztazích, které nám ubližují?

Když máme nevyřešené problémy z dětství, které se týkají neopětované lásky, máme sklony nacházet si muže, s nimiž zažíváme stejné trápení. Podvědomě hledáme někoho, kdo by nám to pomohl vyřešit.

Proto nás přitahují muži, u kterých tušíme, že nás zraní stejně jako naši nejbližší v minulosti. Naše podvědomí totiž doufá, že když se celý nepříjemný zážitek znovu zopakuje, tak tentokrát to už dopadne dobře. Takové příběhy mají ale jen zřídkakdy šťastný konec

Začarovaný kruh

Ze závislého vztahu je těžké se vymanit. Čím více se v lásce trápíme, tím více si ceníme mála příjemných chvil. Když setrváváme v nezdravém vztahu, stávají se pro nás stavy úzkosti tak všedními, že máme zvrácený pocit, že si to vlastně zasloužíme.

Toužíme zasloužit si uznání, abychom aspoň na chvíli zažily pocit přijetí. S nešťastnou láskou je to jako s hazardem. Když po samých prohrách padne jedno srdce, svět se zdá krásnější. A závislost se prohlubuje.

Nenechte se trápit

Jak se tedy vyvarovat vztahů, které nás tak trápí? Neexistuje osvědčená rada, jak už z dálky poznat darebáka. Nejdůležitější je pracovat na svém sebevědomí a sebelásce.

Jestli citové utrpení není váš životní program a raději byste se nechala nosit na rukou, pak si stanovte hranice a nenechte svého partnera, aby je překračoval. Lepší je žít nějaký čas sama než se léta soužit ve vztahu s notorickým trapičem.