Vypila jsem dvě decky vína a byla najednou bez oprávnění. Osud mě pokoušel. Všichni potřebovali náhle vozit. Styděla jsem se přiznat pravdu.
Procházela jsem těžkým obdobím. Manžel mě opustil, zůstala jsem sama s dětmi. Dlouho do noci jsem zírala na televizi, ani nevím, co v ní šlo, a pak jsem koukala do stropu.
Začaly mě přepadat nebezpečně chmurné myšlenky, které mi naháněly strach… Když jsem se svěřila se svými sebevražednými myšlenkami odborníkovi, dostala jsem léky proti depresi. Po užití dvou prášků se ze mě stal apatický panák, který měl problém zvládat cokoli.
V zajetí depresí
Zoufale jsem hledala berličku, která by mě dostala z depresí. A našla jsem ji. Dvě skleničky vína před spaním, a když bylo hodně zle, dala jsem si dvě i po ránu. Tehdy mě dopoledne volali ze školy, ať přijedu pro syna. Měl teplotu a zvracel.
Skočila jsem do auta, dojela ke škole, vyzvedla syna a jela zpátky. Stáli za zatáčkou. Dali mi dýchnout, a ačkoli jsem neměla ani půl promile, řidičský průkaz mi odebrali. Byla to moje velká chyba, které mohl využít bývalý manžel. Usiloval o to, aby mě připravil o děti.
Škodolibé okolnosti
V duchu jsem se utěšovala, že se nikdo nic nedozví. Jenže osud byl škodolibý! Nejdříve se na mě obrátili rodiče, zda bych je neodvezla k nemocné babičce. Musela jsem vynaložit veškerou výmluvnost.
Bývalý manžel nebyl ochoten pro děti jezdit. Dělali jsme si k němu výlety vlakem. A nakonec za mnou přiběhla sousedka, že její syn s vnukem nedaleko naší vesnice havarovali. Prosila úpěnlivě, abych ji na místo odvezla. Sedla jsem za volant a bez papírů jela.
Ukázalo se, že sousedky syn řídil opilý. Vidět to a poslouchat všechny kolem, jak nezodpovědné bylo řídit opilý, bylo pro mě horší, než kdyby mě zatkli a zavřeli.
A tak jsem sedla za volant, až když mi oprávnění vrátili, a už jsem se před jízdou nikdy nenapila.
Dana (57), Rakovnicko