Můj přítel byl moc hodný, ale jednu špatnou vlastnost jsem mu nemohla odpustit. Stále mě srovnával se svojí bývalou manželkou a nic mu nebylo dobré!

S přítelem jsem žila již druhým rokem, ale pomalu začala pomýšlet na rozchod. Nebylo to ale jednoduché, protože jsem se k němu přistěhovala a svůj byt přenechala dceři. Nebylo by ode mě fér, kdybych ji nutila žít s mámou, nebo ji dokonce vystěhovala.

Tak jsem trpělivě snášela přítelovy rozmary, které mi byly čím dál víc proti srsti, jak se říká.

Pořád mluvil o ex

Můj Přemek nebyl zlý a měl spoustu vlastností, pro které stálo za to ho opravdu milovat. Byl skromný a vtipný. Nikdy jsme se spolu nenudili. Ani o peníze se nijak nezajímal. Dával mi celou svoji výplatu a prý, ať s ní hospodařím, jak chci.

Moje kamarádky mi to ani nevěřily. „Prosím tě, to si určitě vymýšlíš! Takový chlap už dneska nemůže vůbec existovat!“ divila se Monika. Ani Běta nevěřila: „Určitě má nějakého kostlivce ve skříni. Pátrej!“ Já ale pátrat nemusela.

Jedna věc byla na Přemyslovi k nevydržení. To jeho věčné srovnávání! Nebylo dne, kdy by nezavzpomínal na svoji bývalku. Dle něho byla hezčí, chytřejší, uměla lépe vařit a měla lepší vkus.

To mi řekl naposled, kdy jsem mu ukázala nové boty, které jsem pořídila ve slevě.

Naštvalo mě to. Neocenil, že spořím. Ne, ona prostě byla vždy lepší!

Sešly jsme se v čajovně

„Tak proč jste se rozvedli, když to byla taková jednička?“ ptala jsem se ho vždycky jízlivě, ale odpověď už jsem znala nazpaměť. Prostě to nevyšlo, ale ona za to nemohla! Jak už jsem zmínila, uvažovala jsem o rozchodu.

Postěžovala jsem si kamarádkám, ale Monika jen pokrčila rameny. Prý, že mi do toho nebude mluvit, abych jí něco později nevyčetla! To Běta, ta byla jiný kalibr: „Prosím tě, co by ses rozcházela! Musíš ho trochu vytrestat.

Dát mu najíst vlastní medicíny!“ Měla pravdu, ale co jsem měla vymýšlet? Napadlo mě jediné. Za tou Přemkovou hvězdou zajít a zjistit skutečný stav věcí!

Nebylo to tak těžké a hned za pár dní jsem nad hrnkem bylinkového čaje v místní čajovně hovořila s Miládkou, bývalou manželkou svého přítele.

Dobře mi poradila

„Víte, byl to ňouma. Divím se vám, že se s ním zahazujete! On potřebuje jediné. Tvrdý režim“ A taky malý dvorek a dlouhý bič, aby nevymýšlel blbosti…“ zasmála se Miládka cynicky a ukázala mi fotku současného přítele.

Byl to krasavec a navíc a luxusním autem! Domů jsem se vrátila v povznesené náladě: „Tak Přemečku,“ oslovila jsem svého přítele, který měl zrovna nos v hrnci. „Ode dneška to bude tady chodit po mém. Chci pěkné auto a dovolenou.

A pozdravuje tě tvoje Miládka! Ale nevzpomíná na tebe v dobrém. Prý jsi nebyl nic moc! Naštěstí jsem skromná a stačíš mi. Zatím!“ Přemek na mě koukal jako čerstvě vyoraná myška. Poslechl mě na slovo a já už o rozchodu nemusím ani přemýšlet!

Hana H. (53), Zlín