Pokud má někdo srdce na dlani, vždycky se najdou lidé, kteří z toho chtějí mít prospěch.

Moje mladší sestra Denisa byla už odmala tichá, skromná a zakřiknutá dívka. Na průšvihy jsem v rodině vždycky byla já – a že jich bylo! Mezi mnou a Denisou byl rozdíl pěti let a ona ve mně vždycky viděla přirozenou vůdkyni, rádkyni a ochránkyni. Nikdy mě nebrala jako sourozeneckou konkurenci.

Zůstala sama

Vždycky jsem sestře ráda pomáhala nebo radila, i když její problémy se nedaly srovnávat s mými. Prošla jsem si jedním bouřlivým manželstvím a až napodruhé našla parťáka na celý život.

Měla jsem problémy s otěhotněním, ale na několikátý pokus se mi podařilo přivést na svět syna. Toho všeho byla Denisa ušetřena, což ale také nebylo moc dobře.

Kvůli své tiché povaze měla problémy se seznámit a když už si pak konečně našla partnera, podváděl jí a nakonec opustil. Děti mít sestra bohužel nemohla a tak zůstala sama.

Tedy vlastně ne tak úplně sama, měla samozřejmě mě – jenže já se po druhé svatbě přestěhovala za novým manželem a se sestrou nás dělilo padesát kilometrů. Přála jsem si, aby Denisa také našla své životní štěstí.

Zdálo se ale, že je spokojená se svým životem tak, jak je. Nikdy by mě nenapadlo její dobrou povahu nějak zneužít. Bohužel se ale v našem rozvětveném příbuzenstvu našli lidé, kteří se toho neštítili. Já jsem se to dozvěděla až postupně a se zpožděním.

Věřila, že jí peníze vrátí

Denisa pracovala ve velké firmě a měla pěkný plat. Moc neutrácela a tak si peníze ukládala. Na rozdíl od ní byl můj bratranec Radim dost nezodpovědný člověk. Ačkoliv měl rodinu, utrácel za sázení a rád hostil kamarády v hospodě, kam často chodil.

Tenhle životní styl ho přivedl až k hrozbě exekuce. Věděl, že Denisa je sama a má peníze, tak ji navštívil a sehrál divadélko. Naříkal, v jaké je zoufalé situaci, sypal si popel na hlavu a sliboval, že se polepší.

Za mnou Radim nešel, bylo mu jasné, že bych ho prokoukla během minuty. To, že byl u sestry, jsem zjistila až dodatečně. Zhrozila jsem se, když mi Denisa řekla, jakou částku mu půjčila. Bylo mi jasné, že ty peníze už nikdy neuvidí.

Ona dobromyslně věřila, že Radim jí všechno vrátí a ani já, když jsem jí pak skoro vynadala, jsem ji nepřesvědčila o opaku.

Samozřejmě, že zpátky dodnes neviděla ani korunu – bratranec měl dokonce tu drzost, že chtěl půjčit další částku, čemuž už jsem naštěstí dokázala zabránit.

Neteř jsem musela vyhodit!

Sestra bydlela sama v celkem velkém bytě. Jiná naše příbuzná, vzdálená neteř, se dostala do problémů, když se rozešla se svým přítelem a neměla kam jít. S rodiči se krutě pohádala, takže domů se vrátit nemohla.

A protože žila ve stejném městě jako Denisa, jednoho dne se objevila u jejích dveří s prosbou, jestli by u ní nemohla pár dnů zůstat – jen než si něco najde. Když jsem k Denise přijela na návštěvu, byla tam neteř už pátý týden a vůbec se neměla k odchodu.

Navíc nechodila do práce a nechávala se vlastně od mojí sestry docela sprostě živit. Cítila se dotčená, když jsem se do ní pustila. Denisa měla bohužel tendenci ji bránit.

Nakonec jsem ale prosadila svou a neteř se za pár dnů skutečně odstěhovala k nějaké své kamarádce. Od sestry jsem se pak dozvěděla o dalších případech z minulosti, kdy někomu vypomohla menší částkou peněz, poskytla alibi nevěrníkovi nebo darovala nějaké věci.

To všechno v rámci širokého příbuzenstva. Hrozně mi vadí, jak všichni Denisu využívají. Vím, že ona už asi jiná nebude a možná si svým přístupem nahrazuje to, že je po čtyřicítce sama a nemá rodinu. Já jsem ale na takovéto věci opravdu dost citlivá.

Přála bych si, aby sestra byla šťastná, ale ne za tu cenu, že ostatní budou sobecky zneužívat její dobrotu!

Simona R. (49), Cheb