Nedokážu se vyrovnat s tím, že syn podvádí snachu, kterou mám moc ráda. Jsem tak stále ve střehu, aby si nenašel další milenku.

Asi podobně jako každá jiná maminka „jedináčků“ jsem se moc těšila na to, až se jednou stanu babičkou. Když jsem ale viděla, jak můj syn Lukáš střídá už od puberty partnerky, neviděla jsem to moc pozitivně.

Když nám vždy s manželem představil nějakou sympatickou přítelkyni, moc jsem si přála, aby to byla konečně ta pravá. Jakmile jsem se ale po pár týdnech zeptala, proč nepřijde ta nebo ta na oběd, vždy jsme dostali tu stejnou odpověď: Už spolu nejsme.

Když nám představil Gábinu, byla jsem nadšená

Nejdříve jsem si myslela, že je prostě jen vybíravý, později jsem se ale bohužel dozvěděla, že je spíše sukničkář. Samozřejmě že jsme si do něj s manželem kolikrát rýpli a já si i trošku poplakala, že bych byla ráda, ale nic to na situaci samozřejmě nezměnilo.

Ba naopak, čím více jsme naléhali, tím méně s námi komunikoval. Tak jsem to nakonec vzdala a smířila se s tím, jaký je. Zkrátka jsme prostě nesměli mluvit do jeho vztahů.

Ani si nedovedete představit, jak jsem byla šťastná, když nám jednoho dne přivedl domů Gábinu. Rozhodně to byla ta nejlaskavější a nejhezčí žena, kterou nám do té doby představil.

Naprosto nečekaný a obrovský šok přišel za půl roku, kdy nám oznámili, že se budou brát a že čekají miminko. Nemohla jsem se ani nadechnout radostí. Konečně jsem se dočkala a měla jsem se stát babičkou.

Říkala jsem si, že konečně našel tu pravou a budeme úžasná rodina. Když se narodil vnouček Filípek, byl to můj nejkrásnější den v životě. Okamžitě jsem začala „babičkovat“ a Gábině se vším, co potřebovala, ochotně pomáhala.

Všechno bylo dva roky jako v pohádce, dokud jsem nezačala pozorovat, že je Gábina nějaká smutná a strhaná. Samozřejmě mi to nedalo a zeptala jsem se, co se děje.

Protože jsme si byly hodně blízké, tak se mi svěřila, že má podezření, že si Lukáš našel jinou ženskou. Krve by se ve mně nedořezal, protože přesně z tohohle jsem měla strach, ale nechtěla jsem si ty myšlenky vůbec připouštět.

Dodnes mu nevěřím

Bohužel jsem to vzteky nevydržela a hned druhý den, kdy si k nám syn přišel něco vyzvednout, jsem na něj vyrukovala s tím, proč se tak Gábina cítí a proč má taková tušení.

Najednou byl nepříjemný a okamžitě ukončil konverzaci s tím, že se o tomhle bavit nebude, že to je jejich život a ať to neřeším. V té chvíli mi bylo jasné, že je to pravda. A jen pár dní mi trvalo zjistit, že se opravdu „tahá“ s kolegyní v práci.

Byla jsem neuvěřitelně rozčílená, hádala se s ním téměř každý den. Řekla jsem mu, ať toho okamžitě nechá a přestane Gábině i synovi ubližovat, ale on má svou hlavu.

Gábina to samozřejmě věděla, ale celou situaci přešla s hlavou vztyčenou, protože mého syna miluje. Zato já jsem dodnes naštvaná a nevěřím mu, protože vím, že úlety mu nejsou cizí, a já opravdu nechci, aby moje snacha a vnouček kvůli jeho záletům trpěli.

Pavla D., 60 let, Teplice