Můj přístup asi málokterá žena pochopí, ale stála za ním skutečná láska.

Byli jsme s Markem spolu už dvacátým rokem. Obě naše děti studovaly na střední škole, neměli jsme žádné finanční problémy a neustále jsme si dělali nějaké plány do budoucna. Myslela jsem si, že Marka dobře znám. Jeden telefonický hovor všechno změnil.

Vše mi zpětně došlo

Ženu, která mi volala, jsem neznala. Naléhavým tónem mi sdělila, že si musíme promluvit a že má pro mě důležitou informaci. Neměla jsem se o tom zmiňovat před Markem, protože chce všechno nejprve probrat se mnou.

Zvědavost zvítězila nad opatrností a tak jsem si s dotyčnou domluvila schůzku v jedné kavárně. Měla jsem z toho nepříjemný pocit. Druhý den mě na místě čekala hezká žena, asi o deset roků mladší než já.

To, co mi řekla, mě šokovalo. Můj manžel jí prý odmítá vyplácet výživné na jejich společného šestiletého syna. Odmítala jsem tomu věřit, ale jak žena mluvila, vše do sebe zapadalo.

Marek měl před několika lety spoustu služebních cest, choval se podrážděně, mluvil o tom, jaké jsou ženy manipulátorky. Žena přiznala, že se s Markem setkávala několik let a když mu řekla o tom, že je v jiném stavu, tak vše ukončil. Celá zmatená a v šoku jsem jí slíbila, že s manželem promluvím.

Pár měsíců jsem váhala

Na Marka jsem večer ihned udeřila. Vše přiznal. Zdůvodnil to tím, že tehdy jsem se mu nevěnovala a řešila jen svoji práci. Snažil se své chování omlouvat. Já jsem mu řekla, že se k povinnosti postarat se o tu ženu musí postavit čelem.

Potom se rozhodnu, co bude dál s námi. Připadala jsem si zlomená a podvedená. Po několika měsících a konzultacích s kamarádkou psycholožkou jsem se rozhodla ke kroku, který mnozí nepochopí. Markovi jsem odpustila a zůstala jsem s ním.

Manžel se postavil ke všemu čelem, na syna platil a mně věnoval veškerou pozornost. Došlo mi, že ho miluji a že nechci zahodit všechno to dobré, co nás spojuje. Dala jsem mu druhou šanci a jsme spolu dodnes.

Radka T. (54), Přerov