Náš vztah málem doplatil na jednu chybu, které se lidé dopouštějí.

Před dvaceti lety dospělo moje manželství k rozvodu. Brala jsem to sportovně, bylo mi tehdy čtyřicet jedna let a připadala jsem si mladší. Děti jsem mít nemohla, v tom mi bohužel zabránily zdravotní problémy. S manželem jsme se přes předchozí hádky rozešli v klidu a sportovně.

Brzy po rozvodu jsem poznala Standu, který mi připadal jako vhodný partner pro zbytek života. Také já jsem ho zaujala. Zatím jsme si jen psali na chatu a telefonovali, ale zdálo se, že naší lásce nic nebrání.

Najednou se choval jinak

První schůzku jsme si dali v jedné kavárně. I naživo jsme oba zjistili, že je nám spolu dobře. Pak ovšem přišlo něco nečekaného. Když se mě Standa zeptal na moje znamení a já mu prozradila, že jsem se narodila ve znamení Vodnáře, zarazil se.

Dál jsme si ještě povídali, viděla jsem však, že můj společník už se chová odměřeněji. Nevyptávala jsem se, co se stalo. Pomyslela jsem si, že třeba Vodnářkou byla i jeho bývalá žena. Trochu mě to mrzelo.

Říkala jsem si, že ho přesvědčím, aby nebral všechny ženy z tohoto znamení stejně. Rozloučili jsme se celkem normálně, o to větší pak byla moje lítost, když se mi Standa dál neozval.

Vysvětlení mě rozesmálo

Chtěla jsem brát tu prohru sportovně, ale moje zvědavost mi stejně nedala. Po týdnu jsem Standovi sama zavolala. Myslela jsem si, že hovor nepřijme. Mýlila jsem se.

Mluvil se mnou a pokorným hlasem se mi omlouval, že má důvod, proč v našem seznamování nepokračovat.

Hned mi ho také prozradil. Před časem navštívil astrologa, který mu řekl, ať se vyvaruje kontaktu se ženami ve vodních znameních. V tu chvíli jsem se rozesmála a současně mi spadl kámen ze srdce.

Ještě než se Standa stačil uraženě ohradit, vysvětlila jsem mu, že Vodnář rozhodně není znamení vodný, ale vzdušné. Nechtěl tomu nejprve věřit. Když se o tom ale přesvědčil, začal se pak smát také.

Dodnes jsme spolu – a přitom to tak nemuselo být kvůli jednou obecně rozšířenému omylu…

Jana S. (61), Opava