Za častými útěky našeho psa bylo něco mnohem hlubšího, než chuť toulat se. Pralinka se neustále vracela do svého bývalého domova.

Když jednoho dne odešla do psího nebe naše patnáctiletá jezevčice Rita, děti mě hned následující ráno přinutily k návštěvě místního útulku.

Pralinčiny útěky

Naše srdce si získala pětiletá Pralinka, s jedním ouškem nahoru a veselou povahou českého voříška. Naše nadšení ale po čase trochu vyprchalo, protože Pralinka byla specialistkou na útěky.

Stále jsme ji hledali po okolí a pak si pro ni znovu jeli do útulku, kam ji nějací lidé odvezli. Pralince jsme tedy dali na obojek přívěšek s telefonním číslem a věřili, že se to poddá.

Poznala, kde je

Po jejím dalším útěku k nám volala paní ze sousední vsi, že je Pralinka u nich. Od hovorné dámy jsme se dozvěděli, že u nich Pralinku neviděla poprvé a že jí připomíná pejska, co měla sousedka, která před časem zemřela. Navíc ji tentokrát našli přímo u místního hřbitova, kde je ta paní pohřbená.

Jak ale psík mohl vědět, kde její panička spí věčným spánkem? Buď jak buď naše Pralinka dokázala, že psí věrnost vytrvá skutečně „až za hrob“.

Dojalo nás to k slzám a doma jsme Pralinku zahrnuly takovým přívalem lásky, že jsme ji nakonec přesvědčili, že se z nového domova nevyplácí utíkat.

Darina P. (38), Zlín