Svým kamarádkám obvykle svěříme úplně všechno. Ale i my máme svá tajemství, o kterých se mluvit stydíme. Co nejvíce zatloukáme?
Naše touha po dokonalosti, a zejména společenský tlak jsou někdy tak silné, že o některých věcech ani za nic neřekneme nejen svým partnerům, ale často ani svým kamarádkám. Necháváme si pro sebe věci, za které se stydíme.
Z obavy, že nás okolí odsoudí, si tato malá tajemství často chráníme. Někdy se z nich pak ale stává soukromé peklo, protože nám chybí ventil, kterým bychom svým starostem upustily páru. O čem často nemluvíme, i když bychom v zájmu klidu v duši měly?
Drama za zavřenými dveřmi
Může se to stát kterékoli ženě. Nejznámějším ženským tabu je totiž domácí násilí. Nemusí jít jen o facky, ale také o znásilnění, zastrašování, vydírání, izolaci od přátel nebo bránění v přístupu k penězům.
Oběťmi jsou ženy všech věkových skupin, jakéhokoli společenského postavení a bez ohledu na vzdělání. Tím, že se se svou tíživou situací někomu svěříte, učiníte klíčový první krok k tomu, abyste ji začala řešit.
I když jste přesvědčená, že to vydržíte, poznamenáte tím svoje děti. Násilníci totiž velmi často odkoukají zmiňované vzorce chování ve své rodině, u svých otců.
Inkontinence
Nějakou formou úniku moči trpí třetina žen středního věku a polovina starších žen. Příčin může být více, ale jednou z nejčastějších je naše ženská role – mateřství.
Čím více porodů má žena za sebou, tím vyšší je pravděpodobnost, že bude mít s inkontinencí problémy. Je důležité svěřit se lékaři nebo aspoň kamarádce. Existuje řada cviků, které pomohou pánevní dno zpevnit a problém řešit.
Skvěle napsané! Cestuju často a vidím, že v různých kulturách se tyto věci vnímají různě. Otevřená komunikace je klíč.
Já si ještě nikdy svým kámoškám nestěžovala na inkontinenci, ale asi bych měla.
Ty jo, o domácím násilí bysme meli mluvit víc. To by nemělo zůstat za zavřenými dveřmi.
Souhlasím s článkem, často se bojíme přiznat své starosti. Jsem ráda, že se o tom začíná více mluvit.