Určitě jste také někdy potkali věčné remcaly, kterým není nic dobré. Když přijdou a odejdou, dá se to vydržet. Když je ale máte na blízku stále, ničí vám to naprosto náladu.

Poprvé jsem toho chlapíka potkala v naší samoobsluze. Najednou tam stál za mnou a křikl mi přímo do ucha. „Ty meruňky si vážená nekupujte. To jsou ty bulharské, plné dusíku.“ Trhla jsem s sebou a málem upustila pytlík s nabraným ovocem.

Tak strašně jsem se lekla. Neznámý muž ale dál pokračoval. „Moje známá je snědla a bylo jí z nich pěkně zle.“ Mlčela jsem a dál nabírala krásném, zralé oranžové plody. Marně jsem pátrala po cedulce, kde by bylo napsáno, že jsou právě z Bulharska. Zasmála jsem se tomu a šla supermarketem dál.

Ani vajíčka se mu nezdála

Právě jsem do košíku dávala plato vajec, když za mnou znovu zahřímal, už známý hlas. „No to budou zase ty polská vajíčka. Ještě, abych tak měl salmonelu!“ Koukla jsem vylekaně na skořápky vajec, kde bylo jasně vyraženo cz.

„Ale vždyť jsou naše.“ Snažila jsem se muži odporovat. „To bude zfalšované,“ Nedal se odbít a kráčel obchodem dál. Každou chvíli se zastavoval a lidi varoval, aby takové jedy vůbec nekupovali.

Začala jsem si myslet, že je to zaměstnanec nějakého konkurenčního řetězce. Chodí a kritizuje, aby lidé nekupovali.

Náš výtah asi brzy spadne

Jak jsem se mýlila, se ukázalo hned druhý den. Pana Remcala jsem totiž potkala na chodbě našeho paneláku. Ukázalo se, že je to můj nový soused. Hned ve dveřích mě uvítal slovy, že ten výtah se tak třese, že půjde raději pěšky.

Prý už jednou s výtahem padal a nechce to zažít znovu. No budiš, to by člověk ještě pochopil. Ať si tedy šlape do šestého patra pěšky. Je to zdravé. Jenže pak soused zjistil, že máme v domě tak staré stoupačky, že nás to určitě co nevidět vyplaví.

Když nás nezaplaví stoupačky, tak prý určitě vyhoříme, protože to zateplení domu je naprosto nevhodné. Slyšel to prý v televizi. To už jsem nebyla daleko od toho, abych se z domu dobrovolně evakuovala.

Dál šířil paniku

Podobně na tom byli i další obyvatelé domu. Pan Ovečka, jak se jmenoval, šířil dál šílenou paniku mezi obyvateli domu. A i když jsme se mu všichni snažili odporovat a přesvědčovat ho, že je vše v pořádku, sami jsme panice pomalu podléhali.

Co kdyby přece jen měl pravdu. Čas ale plynul a žádné zlověstné předtuchy se naštěstí nesplnily. Až jednou.

Strávil tam celou noc

Brzy ráno mě ten den probudil hluk na chodbě. Hodila jsem na sebe župan a vyběhla ven. Právě po schodech nesli záchranáři na nosítkách pana Ovečku. Byl celý bledý a hrozně se třásl.

Chudák prý strávil několik hodin uvězněný ve výtahu. Ten se totiž zasekl mezi dvěma patry. Bylo už pozdě v noci a pan Ovečka se žádné pomoci nedovolal. Do výtahu prý tehdy vlezl jen proto, že šel ze setkání s přáteli ve vinárně a měl malou opičku.

Od té doby přestal šířit katastrofické scénáře. Možná mu konečně došlo, že si ten svůj tak trochu sám přivolal.

Ludmila P. (49), Plzeň