Vlastní vinou jsem se ocitla v nepříjemné situaci. Najednou jsem zoufale potřebovala dobrodružství, dokázat si, že o mě muži ještě stojí…
Tehdy mi bylo osmačtyřicet, byla jsem vdaná a děti chodily na střední školu. V manželství jsem byla šťastná. Nevím tedy, co to do mě tehdy najednou vjelo.
Začala jsem chodit na jógu a dostala se tam do společnosti zvláštních žen, co neměly chlapa a užívaly si přízně mužů plnými doušky. „Ty snad nemáš milence?“ šily do mě takovým tónem, že jsem se až cítila trapně.
Po dvou měsících cvičení a neustálých debat s kamarádkami z jógy jsem se začala chovat jako jedna z nich. Ulovila jsem kluka o dvacet tři let mladšího než jsem byla já. Byl to můj kolega z práce, který po mně už dlouho pokukoval.
Ztropil scénu
Scházeli jsme se u něj doma, manželovi jsem vždy nakukala, že se musím zdržet v práci, nebo že jdu s kamarádkami do divadla. Po třech měsících začal můj vztah s milencem skřípat.
Začal mě bombardovat esemeskami i v době, kdy věděl, že jsem doma s manželem. Psal, jak moc mě miluje a představa, že jsem se svým mužem ho ničí. Chtěla jsem mu domluvit, ale obrátilo se to proti mně.
Ztropil scénu a prohlásil, že pokud ho opustím, všechno řekne mému muži. Boží mlýny mě semlely. Nechtěla jsem ublížit svému hodnému manželovi a dětem. A tak jsem ten vztah udržovala dál, ale hrozně mě to vyčerpávalo.
Nesnášela jsem za to ty ženské z jógy i sebe, že jsem se nechala takhle vyprovokovat. Byla jsem nešťastná! Snažila jsem se milenci zprotivit, a dokonce mu naháněla potenciální přítelkyně, jiné kolegyně z práce, abych se ho zbavila. Nefungovalo nic!
Jak z toho ven?
Propadala jsem beznaději, nevěděla, jak tu situaci vyřešit. Pak mi ale svitla naděje. Ve firmě se rozhodovalo, kdo pojede na půlroční stáž do zahraničí. To by bylo, kdyby ho tam náš šéf poslal!
Půl roku! Nakráčela jsem k šéfovi, a tam mu s pláčem všechno řekla. Nadřízený se mi hrozně smál, ale nakonec zajíčka do ciziny vyslal. Byla to taková úleva! Našel si tam totiž jinou!
Kateřina (57), Olomouc
Tohle čtení mě fakt dostalo. Kdo by řekl, že takový malý krok může znamenat tak velký problém. Ale hlavně že to Kateřina vyřešila. Teď asi bude chvíli potřebovat, aby si od všeho odpočinula. A ty jóga přátelky? No comment. Každopádně dobrá poučení pro ostatní.
No teda, to je ale příběh, co? Já bych na tom místě byla úplně zoufalá. Hlavně jak to všechno dopadlo…navíc, ty jóga babky, to jsou mi postavy. Ale dobře, že to nakonec nejak dopadlo. Člověk by fakt měl být opatrnější s tím, komu dává do ruky svůj život.
Příběh mi připadá jako důležité připomenutí, že všechny naše rozhodnutí mají následky. A ty jóga kamarádky… no, asi už ví, komu se vyhnout! Každopádně super, že se našlo řešení, a Kateřina může zase dýchat. Taky mi připomíná, jak důležité je komunikovat ve vztahu.
Skutečně zajímavé čtení! Článek je dobrým příkladem toho, jak snadno se můžeme nechat unést chvilkovými pokušeními a jak těžké to pak může být všechno řešit. Zrovna při čtení jsem si vzpomněla, kolikrát jsem slyšela podobné příběhy. Je dobré si z těchto chyb vzít ponaučení.
Tak to je teda příběh! Já bych se asi do takový situace nedostala, ale je dobře, že se to nějak vyřešilo. Člověk opravdu nikdy neví, do čeho se může zakoukat. Ale ty jóga kamarádky, to je teda cákla. Chce to hlavu chladnou, ať člověk nedělá blbosti.