Děti nám občas přichystají nemilá překvapení. A my o nich musíme mlčet.

Občas se v životě můžeme ocitnout v roli, které není co závidět. Mně se to stalo jakožto matce. Dodnes nevím, jestli bych se v podobné situaci zachovala stejně.

Vypadal utrápeně

Měla jsem tři syny. První dva se oženili celkem rychle a jejich manželství byla spokojená. Dočkala jsem se vnoučat. Proto jsem na třetího, nejmladšího Martina nijak moc „netlačila“ s tím, aby si našel nevěstu také on. Nakonec mě ale překvapil.

Začal chodit s hodnou dívkou, bývalou spolužačkou. Jmenovala se Aneta. Za rok se začala plánovat svatba. Měla jsem z toho dobré pocity, ty mi ale nejmladší ze synů jednoho dne totálně zkazil. Viděla jsem mu už delší dobu na očích, že se s ním něco děje;

to prostě máma pozná. Zeptala jsem se ho otevřeně, co ho trápí. Nejprve o tom nechtěl mluvit. Pak se svěřil a já zůstala v šoku. Dva týdny před svatbou totiž čekal dítě s jinou ženou! Navíc s ní udržoval poměr už delší dobu.

V manželství dítě nemá!

V první chvíli jsem si pomyslela, že si tím Martin odepsal všechny šance na krásné manželství s Anetou. Ta pochopitelně o jeho dalším vztahu nic nevěděla. Syn mě ale ujistil, že se svatbou počítá.

Současně ale chtěl, abych o oné druhé ženě navždycky před budoucí snachou pomlčela. Dotyčná je prý smířená s tím, že zůstane svobodnou matkou a Martin se s ní domluvil na alimentech. Zdrtilo mě to. Přestala jsem mít z blížící se svatby radost.

Prožila jsem ji jako ve špatném snu a vymluvila jsem se na to, že mi není dobře. Martin je stále s Anetou a jejich vztah vypadá na první pohled jako z pohádky. Chybí jim ke štěstí jen jediné: aby snacha přišla do jiného stavu.

Já mám před Anetou špatné svědomí, ale dodržuji slib, který jsem synovi dala. Trápí mě pocit, že jsem spolupachatelkou zločinu nebo podvodu. Vím, že jednou se na Martinovo tajemství stejně přijde a tuším, jak to pak všechno dopadne.

Asi jsem tomu nemohla zabránit – mnohem lepší pro mě by ale bývalo bylo, kdyby mi to syn

Jana S. (56), Ostrava