Musel být pohledný, chytrý, vtipný, vzdělaný, charismatický a gentleman. Osud mě vyslyšel. I když jsem poznala, že nikdo není dokonalý.
Slavila jsem tehdy už téměř čtyřicáté narozeniny, a stále jsem bojovala se svými vztahy.
S žádným partnerem to nevycházelo, i když to začalo vždycky nadějně, po nějaké době jsem zjistila, že je ten muž naprosto nemožný, že nemohu udělat takové kompromisy, abych si ho vpustila natrvalo do života. Musela jsem cítit, že to ten pravý.
Měla jsem před očima svého tátu, který se mi zdál dokonalý. Podle něho jsem posuzovala všechny muže. Maminka sice tvrdila, že otec tak ideální není, v mých očích to ale bylo jinak.
Táta byl urostlý, příjemný, společenský, galantní a byl velkým odborníkem ve své profesi. Tak dokonalí muži se už nejspíš nerodí, říkala jsem si vždycky, když jsem poslala dalšího nápadníka k vodě. Budu radši sama!
Konečně přišel!
Pak jsem potkala Richarda a ten si držel svou úchvatnou pozici půl roku, rok, dva roky, a já nevycházela z údivu. Byl to přesně on, na kterého jsem čekala. S každým novým dnem, co jsme byli spolu, jsem si byla více jistá.
Přišla konečně chvíle, kdy jsem ho představila svým rodičům. I oni z něho byli nadšení. Zejména otec si s Richardem náramně rozuměl. Měli toho tolik společného, tolik mi ho připomínal! Nemohla jsem se dočkat, až budeme mít svatbu.
Takového muže mi bude každá závidět! Jenže pak přišla studená sprcha. Když ho jedna z mých kamarádek uviděla, dostala záchvat smíchu. „Richard? Vždyť je to gay!“ Tomu se nedalo věřit!
Nelze mít vše
Udeřila jsem na Richarda a on mi to přiznal. Opakoval ale neustále, že mě miluje a chce si mě vzít a mít se mnou rodinu. Myslela jsem, že se zblázním. S pláčem jsem běžela k mamince a všechno jí v největším zoufalství řekla. Ona ale zůstala ledově klidná.
Když jsem se vzpamatovala, tak mi povídá: „Říkala jsem ti přece, že táta není dokonalý. A vidíš, mám s ním tebe!“ Tak proto mi otce tak připomínal? Člověk nemůže mít v životě všechno. Nakonec jsem si Richarda vzala. Máme spolu syna a jsem s ním v podstatě šťastná.
Aneta (59), Plzeň
Zajímavý pohled na kompromisy ve vztazích, kterým se většina z nás nevyhne! Důležité je najít někoho, s kým máme společnou budoucnost.
Aneto, chápu tě, život přináší mnoho překvapení, ale co je důležité, je láska a porozumění, které nás drží pohromadě.
Život nás vždycky překvapí, a to je na něm to krásné. Důležité je, že jsi našla někoho, s kým jsi spokojená.
Taky jsem si prošla vztahy, kde byla očekávání úplně mimo realitu. Důležité je najít někoho, s kým jsme šťastní, i když není bez chyby.
Důležité je uvědomit si, že nikdo není dokonalý. Najít člověka, který má chyby, ale přesto ho milujeme, je velké štěstí.
Článek mě zaujal, někdy jsme opravdu zaslepeni našimi ideály a nedokážeme vidět realitu. Jsem ráda, že jste našla kompromis, Aneto! 🙂