Všichni jsme byli na hasičském bále a náramně se bavili. Najednou se ale v sále objevil nečekaný host. Róza nás hledala, abychom zachránili babičku.

Na ten bál se každý v naší vesnici náramně těší. Nejenže hraje skvělá kapela, ale také tombola je nejštědřejší.Každý z vesnice do ní něco dá a každý rok se tak urodí dostatek zajímavých věcí, které jedni nepotřebují a druhým udělají radost.

Tak tomu bylo i před třemi lety. Tentokráte jsme se rozhodli s manželem, že sebou vezmeme obě děti.Zuzance bylo patnáct, tak si už také zasloužila zažít tu vesnickou veselici.

Mates s námi už šel po třetí a tentokrát hrozilo, že si užije svých čerstvých osmnáctin. Babičku jsme nechali doma. Chtěli jsme jí vzít sebou, ale říkala, že se necítí dobře.Bude se prý raději dívat na televizi.

Manžel s Matesem vyrazili dříve, aby zabrali dobré místo a já se Zuzkou jsme se musely náležitě načesat a vyšperkovat. Na vesnici i obyčejný bál je akce, která si zaslouží velkou přípravu a dlouho se o ní vypráví.

Utrhla se ze řetězu

Mohlo být k půlnoci, zábava v nejlepším, když se ve dveřích sálu objevila koza. Byla to naše Róza. Babičku milovala, byla její věrný nohsled. Byla už pěkně stará, na kozu až moc.

Říkali jsme si, že má opravdu tuhý kořínek.Zejména když mi na terase okousala jedovaté durmany, a nebylo ji nic, jsem si říkala, že je ta bestie nesmrtelná. Občas se sice utrhla ze řetězu, nikdy se ale nevypravila z našeho dvorku do vesnice.

Proč to udělala nyní? A v noci? Všichni se kolem té naší rohaté seběhli a šprýmovali.Už značně nalitý Tonda Pecků, co trhal lístky, se dožadoval od nás vstupného za kozu a Matesovi se kamarádi posmívali, že si pro něho přišla snoubenka.

Róza se stala zdrojem všeobecného veselí a někdo ji táhl za rohy na pódium, že bude MISS.Nikoho z nás nenapadlo, že by za tím vším mohlo být něco víc. Že nám to zvíře, které babičku tolik milovalo, přiběhlo sdělit, že je moje milovaná maminka v ohrožení života.

Zuzka měla tušení

Až to napadlo Zuzanku.Možná proto, že byla na rozdíl od nás střízlivá a navíc je obdařená velkou intuicí, kterou by jí mohly mnohé vědmy závidět. Začala na nás apelovat, abychom se běželi podívat domů. Tak mě tím svým sýčkováním vyděsila, že jsem propadla panice a vyběhla do noci.

V patách mi chvátala bývalá spolužačka a hned za ní v závěsu největší drbna z vesnice. Vběhla jsem do domu celá udýchaná. Babička ležela v obýváku a těžce dýchala. Jen stěží vnímala, co jí říkám.

Nemohla se pohnout, na prsou jí píchalo.Spolužačka volala záchranku, já omývala babičku studenou vodou, drbna zburcovala souseda, který byl zdravotní bratr. Přiběhl v županu bos a zahájil záchranu. Do toho všeho vběhla do domu koza.

Sanita přijela opravdu rychle, což bylo štěstí.Jak jsme se později dozvěděli, desetiminutové zpoždění by babičce už život nezachránilo. A tak díky naší Róze tady s námi babička stále ještě je.

Za její hrdinský čin jsem ji odpustila, že během té záchranné akce sežrala v kuchyni vyšívaný ubrus a manželovi rukavice.

Martina (48), Karlovarsko       .