Můj příběh začal před mnoha lety, když jsem byla mladá. Studovala jsem na střední škole a bydlela na internátu…
V našem městě se konalo setkání mládeže za účasti známých umělců. Za mnou měl navíc přijet můj tehdejší kluk. Josef byl sice mojí první láskou, ale náš vztah nebyl nic moc a já věděla, že brzy skončí.
Nakonec za mnou ani nepřijel, jen poslal vzkaz po svém kamarádovi Mirkovi, který se setkání také účastnil.
První rande
Mirek byl fajn a s kamarádkami jsme ho přemluvily, aby šel s námi na koncert. Pak jsme zašli ještě na skleničku do baru. Mirek seděl vedle mě a hodně jsme si povídali. Pak mě doprovodil k internátu.
Líbil se mi čím dál víc, a když navrhl, že bychom si mohli druhý den někam vyjít, byla jsem moc ráda.
Zamilovala jsem se
Rande druhý den uběhlo jako voda. Bylo nám spolu krásně. Při loučení mě něžně políbil na ústa. Celý následující týden jsem na Mirka myslela a čekala, zda se ozve. K mému překvapení na mě čekal na nádraží v mém bydlišti, když jsem za rodiči přijela na víkend.
Pozval mě na chatu svých rodičů. Doma jsem se vymluvila, že jedu s kamarádkami pod stan. Během toho víkendu jsem si definitivně uvědomila, že Mirek je ten pravý kluk pro mě. A věděla jsem to i celý další rok a půl, kdy jsme spolu chodili. Pak se však stalo něco, co jsem nechápala…
Slehla se po něm zem
Mirek se odmlčel. Nepřijel za mnou, nenapsal a nebyl k sehnání. Po nějakém čase jsem zjistila, že s rodiči emigroval. Dlouho jsem byla zdrcená, ale život šel dál. Za dva roky jsem se provdala.
Manžela jsem měla ráda, ale ne tak jako Mirka. S přibývajícími roky se můj muž měnil, stal se sobeckým, a když po listopadu 89 restituoval majetek, myslel si, že je pánem světa. Naše manželství skončilo.
Já jsem žila s dcerami ve městě, bývalý manžel se odstěhoval na venkov.
Setkání v parku
Po několika letech jsem jedno sobotní odpoledne zamyšlená tlačila kočárek s vnučkou, když tu mě najednou někdo oslovil křestním jménem. Až ve mně zatrnulo, jak mi ten hlas byl povědomý.
Stál přede mnou elegantní muž s prošedivělými vlasy. Okamžitě jsem ho poznala. Byl to on – Mirek, jen o hodně starší.
Museli z Čech
Připojil se ke mně a pověděl mi, co se tenkrát stalo – s rodiči se musel narychlo odstěhovat z Čech pryč. Prý mi chtěl napsat, ale pak si to rozmyslel. Nechtěl mi komplikovat život.
Nyní bydlí v Mnichově a nedaleko našeho města koupil chalupu, protože se mu stýskalo po domově. Zůstal svobodný, bezdětný.
Požádal mě o ruku
S Mirkem jsme se začali vídat. Scházeli jsme se čím dál častěji a za necelý rok mi navrhl, abych si ho vzala. Obě dcery na mě naléhaly, abych neváhala a jeho nabídku přijala.
Dlouho jsem s odpovědí váhala, přece jenom to bylo zásadní rozhodnutí a mně bylo jasné, že život s Mirkem bude úplně jiný než s mým dřívějším manželem.
Měla jsem strach začínat v tomhle věku znovu a ještě v cizí zemi, kam bych Mirka následovala. Ale moje city byly silné a nakonec jsem na jeho nabídku řekla ANO.
Dva domovy
Po svatbě jsem se přestěhovala do Německa, kde jsem si i našla práci na poloviční úvazek v jednom hotelu. Dnes s Mirkem žijeme střídavě v Mnichově a na chalupě v západních Čechách. Jsem opravdu šťastná a také vděčná osudu, že nám dal s Mirkem druhou šanci…
Dagmar O. (62), západní Čechy
