Když se žena zamiluje, pálí mosty a obětuje vše. Jenže tím svoji cenu vzápětí ztrácí. Když se ve vztahu začnete cítit poníženě, vaše intuice vám říká, že je na čase provést změnu. Jak najít sebeúctu, kterou chlap zadupal?
zblázní Chlap vás klidně opustí, když se mu bude zdát, že v porovnání s novou kráskou máte jen 90 %, ale ta nová má plných 100 %. Jenže když mu čas odebere růžové brýle, pochopí, že milenka nemá víc než oněch deset procent.
A tak mu dojde, že devadesátiprocentní partnerku vyměnil za desetiprocentní kolegyni. A v háji jsou oba. Devadesátiprocentní partnerka, která si ve stínu desetiprocentní milenky připadá jako nula. A muž, který si připadá jako idiot.
Kdy ztrácíte svou cenu?
Zamilovaná žena pálí mosty a obětuje vše. Bohužel, tím okamžikem pro muže přestáváte být přitažlivá. Vše, co děláte, se mu zdá samozřejmým, nemusí o vás už bojovat, usilovat a snažit se.
Co nemá cenu, to nemá hodnotu a toho si přestává vážit. A tak vy, která jste se chtěla obětovat, jste sama obětována. Kde je hranice sebeúcty, díky které pochopíte, že pokud pro druhého děláte cokoli, ztrácíte u něj svoji hodnotu? Strašný paradox.
Bezmocnost je jen pocit I když se cítíte bezmocná, je to jen pocit. Ne vždy můžete změnit to, co se děje a jak se k nám chová váš partner.
Ale vždycky můžete změnit to, jak to vnímáte a přijímáte. Cítit se nešťastně je vždycky signál, že musíte něco změnit. Ať je to změna v srdci, v úhlu pohledu, ve svých návycích. V každém případě to, v čem nyní žijete, nefunguje.
Když změníte svůj pohled na situaci, změní se i váš život. Což vám začne otevírat novou cestu.
Netvořte si domněnky Všichni žijeme v zajetí mnoha domněnek. Máte představu, jaká byste měla být vy a jaký váš partner. Když je tato představa narušena, cítíte se naštvaná, ponížená a méněcenná. Jenže ka
ždý má právo být nedokonalý a dělat chyby.
Neexistují vztahy bez chyb. Více než na druhého se proto soustřeďte na sebe. Zaměřte se na svůj den jako dar. A dnů, které zbývají, je omezeně. Po dnešku vám zaručeně bude zbývat o jeden den méně. Nekažte si ho.
Odpor k tomu, co se děje Co působí vaše utrpení, je odpor k tomu, co se vám děje, a nepřijetí situace. Pokud žijete ve vzpomínkách, že partner přece nebyl tak špatný, že se možná ještě změní, že by to šlo ještě vrátit, ubližujete sama sobě.
Minulost a budoucnost jsou dva časy, které spol e čně neexistují. To, co se stalo, je to, co potřebujete, abyste už do stejně kalné louže nikdy nešlápla. Pokud přijmete, že to tak mělo být, dojde vám, že se jen zbytečně hádáte s vlastním osudem.
Stěžování nic neřeší
Když cítíte zmar ve vztahu, máte sklon si stěžovat. Nahlas a všem, kteří jsou nadosah, jenže to nepomáhá vám ani jim. Nikdy se nedostanete tam, kde chcete být, stěžováním si na to, kde jste teď.
Vezmete-li jen 10 % času a energie, které dáváte do naříkání, a použijete je na řešení svého problému, překvapí vás, jak rychle život může začít zase fungovat.