Někdy se věcí zamotají tak, že je zázrak, když se z nich vyvázne bez průšvihu.

V práci jsme měly velmi dobrý ženský kolektiv. Byly mezi námi sice větší věkové rozdíly, ale se všemi kolegyněmi jsme si rozuměly. Nejmladší z nás byla Eva. S ní mě spojovala jedna záliba, kterou jsem si s manželem moc nemohla dopřávat: lyžování.

Můj muž byl bývalý sportovec. Musel skončit kariéru kvůli zranění a od té doby se pohybu vyhýbal. Na hory jsem tedy většinou jezdila s dětmi sama. Později, když už byli syn a dcera velcí, a žili si vlastním životem, jsem parťačku na lyže našla právě v Evě.

Měla svůj plán

Jedno únorové páteční odpoledne jsme vyrazily s Evou do Krkonoš. Cestou jsme si povídaly o všem možném. Pro mě dost nečekaně se mi mladší kolegyně svěřila, že si našla milence. Moc se mi to nelíbilo.

Snažila se mi vysvětlit, že s manželem si už v poslední době moc nerozumí, ale odcházet od něho nechce. Proto jako řešení zvolila nezávazný vztah. Trochu mi vadilo, že se mi s tím svěřuje, klidně bych se bez té informace obešla. Ukázalo se ale, že to důvěrné povídání má svoji praktickou příčinu.

Zmíněný milenec měl totiž během soboty za Evou na hory dorazit. Kolegyně to měla vymyšlené tak, že manželovi ještě večer v pátek zavolá, bude přitom předstírat, že jí přestává fungovat mobil a dá mu číslo na mě, která jsem na horách s ní.

Kdyby pak manžel volal, hovor samozřejmě přijmu já, ale Eva nikdy nebude po ruce. Znělo to docela proveditelně. Věděla jsem, že nemůžu odmítnout – koneckonců do soukromého života mé mladší kolegyně mi nic nebylo.

Zavolal hned dopoledne

Večer na pokoji to udělala Eva přesně tak, jak si akci naplánovala. Vypadalo to, že manžel její výmluvu přijal. Já jsem jen doufala, že v sobotu, kterou chtěla kolegyně místo na lyžích strávit v blízkém penzionu se svým milencem, její muž nezavolá.

Znala jsem se, nedokázala jsem nikdy moc lhát a uměla jsem se nevědomky do výmyslů zamotat. Moje naděje ale vzaly za své hned dopoledne, poté, co jsem se vrátila z lyžování, které jsem tentokrát absolvovala sama. Hned jak jsem spatřila na mobilu neznámé číslo, bylo mi jasné, kdo to asi volá.

Nemýlila jsem se. S manželem Evy jsem nikdy předtím nemluvila. Měl dost drsný a nepříjemný hlas i způsob vyjadřování. Chtěl, abych mu jeho ženu okamžitě zavolala. Začala jsem mu líčit, že se mnou momentálně Eva není. Na otázku, kdy tedy bude, jsem neprozřetelně řekla, že za hodinu.

Manžel kolegyně trval na tom, ať mu pak Eva zavolá. Já jsem jí neměla jak informovat, svůj mobil měla pochopitelně vypnutý a ani jsem nevěděla, v jakém penzionu našla s milencem svůj azyl. Byla to nepříjemná situace. Nechutnal mi kvůli ní oběd a neustále jsem přemýšlela, co dál.

Bylo to opravdu těsné!

Mobil zazvonil dříve než za hodinu. Opět jsem se vymluvila, že Eva je pryč, ale muž už ztrácel trpělivost. Dal nové ultimátum – půl hodiny. Když ani potom nedostal svoji ženu k telefonu, už nezavolal. Bláhově jsem se domníval, že to prostě vzdal.

Odpoledne jsem na lyžích neměla moc klidu, stále jsem si vyčítala, do čeho jsem se zapletla. K mému zděšení mě po návratu do hotelu v recepci oslovil cizí muž. Bylo jasné, kdo to je. Musel na mě vidět, jak jsem vyplašená.

Šly na mě mdloby, ale v poslední chvíli mě zachránila sama Eva. Ta se najednou objevila na schodech. Později mi řekla, že přijela asi deset minut předtím. Její milenec byl také ženatý a musel na noc domů.

Nakonec to byl její žárlivý manžel, kdo se cítil hloupě. Stačilo ale málo a všechno mohlo dopadnout rozpadem jednoho vztahu, i když nefunkčního. Zatím je ale Eva dál vdaná. O podobné služby mě ale už naštěstí neprosí.

Anna V. (56), Kladno