Spousta z nás žije ve vztahu, kde vládne rozum, ale v srdci cítí, že to není ono. A osudová láska se jim pak vyhne obloukem. Jak je to možné? A je možné, že jste cestou životem toho pravého minula?
Také se ptáte sama sebe: Co když jsem toho svého pana Božského, o kterém sní každá žena, nepoznala anebo prostě propásla? Možná jste si už často říkala: „Já mám snad štěstí jenom na prevíty!“
Nějakému muži zase prolétne hlavou: „Je se mnou z lásky, nebo kvůli penězům?“ Co když jste ho už potkala na škole, jenže tehdy vážil sto kilo a naprosto ničím vás neupoutal?
Zákazy v hlavě
Co když ale právě on byl ten pravý, s kterým byste si dokonale rozuměla, jen jste to tehdy nepoznala? Zablokovaná hlava vám může ublížit a to, čemu dáváte v myšlenkách sílu, se může naplnit.
Pro každou z nás existuje několik ideálních partnerů. Když si ale zakážete lásku a třeba po velkém zklamání zavřete srdce, pak se zavřete i před možným setkáním s tím pravým.
Čím více se přesvědčujete o tom, že vás pravá láska už nepotká, tím víc vás může opravdu minout. Jakmile začnete věřit, začnete vyzařovat přitažlivou energii a přitáhnete si i toho správného muže.
Srdce zavřené před bolestí
Čím bolavějších chvil, čím více zrady a nedůvěry zažijete, tím hůře se víra v lásku obnovuje. Žádná z nás si lásku v sobě nezakáže jen tak. Vždy je to jen na základě zkušeností. Proto je důležité vyléčit partnerské rány a bolesti.
Protože pokud se z rozchodu nezahojíte a jen si starosti táhnete za sebou, tak se vnitřně a podvědomě chráníte před další bolestí. Proto pak nikoho nepotkáváte a nikdo zásadní do života nepřichází. Blok může mít i kořeny v dětství.
Bourání obranných hradeb
Pokud neumíte z nějakého důvodu pracovat se svými emocemi, pokud je máte v sobě zavřené, je nejvyšší čas s nimi pracovat, aby ve vašem srdci nebyl kus ledu, co každou možnou lásku zmrazí.
Pracovat na sobě a učit se vnímat život z těch lepších stránek je velmi důležité. Čím více bude ve vztahu převládat rozum, tím méně budete tu opravdovost cítit. Pokud do vztahu nepustíte srdce, nebudete nikdy zcela šťastná.
Hned vyšilujete láskou?
Nebo co když se naopak zamilováváte snadno a hned máte pocit, že každý je ten pravý, a boříte kvůli němu svůj život od základu?
Co když se vedle vás už léta pohybuje ten správný muž vašeho života v podobě hodného kamaráda, který vám doma vždycky všechno ochotně opraví? Jenže vy jeho kvality nevidíte a nevnímáte ho tak, jak byste si představovala? Je možné, abyste toho pravého vážně nikdy nepotkala?
Složitá cesta z hlavy
Když potkáte toho pravého, všechno se dá do pohybu tak nějak samo a bez vlády rozumu. Co když ho ale nevnímáte, i když máte takovou blízkou duši kousek od sebe?
Stává se to často lidem, u kterých vládne rozum a má takovou sílu, že člověk necítí, po čem volá jeho srdce. Tito lidé říkají:
A co mám jako cítit? Co to znamená spojit se se srdcem? Může jít o vnitřní boj, kdy se stále cpe na scénu hlava, která neustále něco kritizuje a vyhodnocuje.
Srdce jako kompas
Láska je, nebo není. Nic mezi tím. Ten váš pan Božský nemusí být dokonalý, ale cítíte s ním obrovskou souhru v mnoha věcech. Není to jen o vášni nebo o souhře v komunikaci. Je to soubor všech pocitů, které se rozvíjí a proměňují.
Pokud se chcete na pravou lásku připravit, je třeba vážit si sama sebe a uklidit si svůj letitý vztahový nepořádek. Pečovat o sebe i o svou mysl, abyste vysílala to, co si přejete, a přesně to k vám přišlo…
Fotografování mě naučilo všimnout si detailů a možná to platí i ve vztazích. Často totiž hledáme něco, co už máme před sebou.
No já si fakt myslím, že někdy hledáme moc daleko. Sama jsem jednou zjistila, že ten pravý je někdo, koho bych nečekala.
Zajímavý článek, člověk si často ani nevšimne, že hledá něco jiného, než co opravdu potřebuje. Myslím, že je důležité být otevřený a přestat si říkat ‚co kdyby‘.