Žije v daleké zemi a nikdy jsme se nepotkali, myslela jsem na něj tak intenzívně, až jsem začala cítit a vnímat stejně jako on.

Jsou to už čtyři roky, co jsem onemocněla. Jako součást terapie jsem prováděla relaxaci, pokusy o meditaci a jógu. Během meditací se mi začala náhle vybavovat tvář jakéhosi muže.

Myslela jsem si (ovlivněná četbou literatury New Age), že je to můj vnitřní muž a tím vše končí. Avšak za několik dnů jsem jeho fotografii objevila v časopise. Byl to jistý anglický dramatik.

Velice jsem se zamilovala, začala psát básně, přesněji řečeno – psaly se samy. Já jsem jen vzala pero a přenesla je na papír. Napsala jsem celou sbírku a navíc řadu fejetonů. Pokoušela jsem se najít kontakt na onoho spisovatele, ale marně.

Přicházel do snů

Krátce nato se mi zdál sen, v němž se muž z časopisu objevil v mém pokoji, prošel místností a skočil z okna. Běžela jsem dolů po schodech. Seděl v trávě a řekl mi, že teď mám svého muže a současný život.

Ale ať se netrápím, že se jednou potkáme a budeme zase spolu, jako tomu už kdysi bylo. Odpověděla jsem, že nevýslovně toužím po opravdové lásce, a tu mi může dát pouze on. Pokýval smutně hlavou. „Teď každý žijeme svůj život, nic se na tom nezmění.

Nikdy se nepotkáme.“ Vstal, přitiskl mě k sobě a najednou se rozplynul. Probudila jsem se, a stále ještě cítila jeho obětí a vůni. Vedle mě ležel můj manžel, a já byla moc nešťastná. Plakala jsem do polštáře a zajíkala se, aby to neslyšel.

Jsem jeho součástí

Myslela jsem na něj každý den tak intenzívně, až jsem jedné noci pocítila , jako by mě obalila jemná pavučina, a ta do mě vnikla a stala se součástí mého těla. Od té chvíle cítím, že ten muž je mou součástí, mou druhou polovinou.

Při pohledu do zrcadla vidím, že to už nejsem já, vnímám ve svém obličeji jeho rysy. Zkrátka on je já a já jsem on. Jenže to není všechno. Začala jsem najednou jinak cítit a vnímat. Jako by ovlivňoval nejen mou duši, ale i moje tělo.

Ten dramatik patrně nežije moc zdravě, neboť jsem najednou dostala chuť na whisky a brazilské doutníky, ačkoliv jsem abstinent a nekuřák.

Jedu na plný plyn

Ačkoliv je tahle moje meditační láska největší, kterou jsem v tomto životě potkala, vím, že je třeba žít přítomností.. Cítím, že ani on není ve svém životě spokojený. Určitě také podvědomě cítí, že někde jsem a vím o něm.

Nejspíš má také ženu a možná i děti a uvědomuje si jako já, že musíme být trpěliví, abychom neublížili těm, kteří nás milují. Snažím se žít život s velkou radostí. Mám tři děti a nesmírně hodného manžela. Věřím ale, že budoucnost mi mou životní lásku jednou přinese.

Adéla (42), Praha.