Některé kroky v životě by si člověk měl předem dvakrát rozmyslet, zvlášť takové, co se týkají vztahů.
Člověk by se měl chovat slušně a nepodléhat pokušení, ale žijeme jen jednou a někdy to bývá těžké. I tak by ale měl každý znát určitou míru a odhadnout, co se může stát. Já mohu pro některé ženy sloužit jako varovný příklad.
Už jsme jen žili vedle sebe
Moje manželství bylo už léta jenom formální. Žili jsme s Michalem spíš vedle sebe než spolu. Obě děti, které jsme měli poměrně brzy, už vylétly z rodného hnízda a domů se vracely jen občas na víkend. Michal měl své kamarády a koníčky, já zase pár kamarádek.
Trávili jsme společně opravdu jen málo volného času. V podstatě jsem byla s daným stavem smířená a nestěžovala jsem si – možná jedině na to, že i náš milostný život už dávno naprosto vychladl.
Podezřívala jsem manžela, že mi nebyl vždy věrný a ani já jsem v tomhle směru neměla čisté svědomí. Když mi osud do cesty přivedl Patrika, začala se mi, jak se říká, hned zapalovat lýtka. Nejprve ovšem jen v odvážných představách.
Zatímco já už se blížila věkem k padesátce, Patrikovi ještě nebylo ani pětadvacet!
Byl ve věku mého syna
Poznala jsem ho úplně banálním způsobem, jako v nějaké televizní inscenaci. Přišel k nám zkrátka opravit pračku. Neušlo mi, jak se na mě pořád dívá a myslí si, že o tom nevím. Ženská vždycky jasně pozná, když se muži líbí.
Pochopila jsem, že tenhle mladík, který vypadal ještě o pár let mladší, než ve skutečnosti byl, je tak trochu na paničky. Najednou jsem se cítila také mladší a jako ve svém živlu.
Flirtovala jsem s ním a koketovala, i když jsem nejdřív neměla v úmyslu nechat to zajít příliš daleko. Uvědomovala jsem si, že ten mladý opravář je ve věku mého syna. Čím dál tím víc mě hltal očima, ale já to ustála.
Očima jsem mu ale dala najevo, že by mohl mít šanci. Dopadlo to tak, že použil to jediné, co měl: dal mi svoji vizitku a řekl, ať zavolám, kdyby pračka ještě zlobila. A já v tu chvíli věděla, že určitě zavolám!
Bral to moc vážně!
Nechala jsem Patrika pár dnů čekat. Manžel pak odjel na několik dnů pracovně pryč. Měla jsem byt sama pro sebe. Bydleli jsme v posledním patře a sousední byt právě procházel rekonstrukcí. Ideální podmínky pro to, abych si mohla mladého milence přivést domů.
Dostavil se s kyticí růží a s velkou touhou v očích. Prožila jsem s ním krásný večer a nádhernou dlouhou noc. Ráno jsem mu za všechno poděkovala. Určitě jsem si chtěla naše setkání znovu zopakovat.
Záhy jsem ale zjistila, že Patrik to bere vážněji, než by se mi zamlouvalo. Neustále mi psal SMS zprávy, že ještě nikdy neprožil něco takového, jako se mnou. Nejméně třikrát denně volal, aby mi vyznal lásku a aby se dozvěděl, kdy mě zase uvidí.
Nechtěla jsem o Patrika přijít, ale musela jsem ho krotit. Nebylo to vůbec jednoduché.
Jeho reakce mě šokovala
Scházeli jsme se pravidelně, většinou teď už v bytě, který si Patrik půjčoval u kamaráda. Můj milenec na mě ale začal naléhat, abych se rozvedla, že mě chce jen pro sebe. To jsem samozřejmě odmítla, měla jsem všech pět pohromadě.
Tlak z jeho strany byl stále silnější a přecházel nejprve ve vydírání citové a potom i normální. Viděla jsem, že jsem udělala chybu, ale netušila, jak z toho ven. To nejhorší ale teprve přišlo.
Když jsem jasně dala najevo, že s Patrikem nikdy jako partnerka nebudu, pokusil se o sebevraždu. Bylo to jen demonstrativní, protože si to zařídil tak, aby ho včas našli.
Předtím ale rozeslal dopisy do mého zaměstnání a mému manželovi, aby bylo jasné, kdo za jeho přání odejít ze světa může. Skončilo to velkým skandálem, po kterém jsem raději změnila práci a podala žádost o rozvod.
Ten se obešel v klidu, protože Michal mě už dávno nemiloval. Rok jsem pak byla raději sama a dnes mám přítele ve svém věku. Z chyby, kterou jsem udělala, jsem se poučila, i když se na mě řada lidé od té doby dívá skrz prsty.
Monika D. (50), Liberec
