Prý ten, kdo ovládá tajemné síly a využívá je ke svému prospěchu, může připravit o život člověka, kterému se chce pomstít. A není proti tomu obrana!

Stalo se to už před šesti lety, ale každý den na ty děsivé události musím myslet. Tragédie mého muže začala ve chvíli, kdy se na ulici zastal jedné mladé ženy. Tím si tenkrát podepsal rozsudek smrti!

V mdlobách slyšel tajemná slova!

Onu situaci jsem na vlastní oči neviděla, znala jsem ji jen z manželova popisu. Viktor, jak se jmenoval, se stal svědkem toho, jak nějaká stará žena tahala mladou, asi dvacetiletou dívku za ruku do domu, odkud zřejmě slečna utíkala.

Přispěchal jí slovně na pomoc. Stará žena se na něho zlostně obořila, že dívka jí patří a ať se tedy do věci neplete. Viktor to nechtěl nechat jen tak být. Žena na něho upřela zrak a on prý najednou cítil, jak se mu podlamují kolena.

Současně si pamatoval i nějaká podivná, tajemná a nesmyslná slova, která zazněla z úst té staré zlostné paní. Když přišel k sobě, opíral se o sloup pouličního osvětlení. Žena i s dívkou zmizely. Potácel se, byl bledý, ale lidé ho měli za opilce.

S potížemi se dostal domů a tam mi celý ten konflikt popsal. Přiznám se, že i já jsem si v první chvíli myslela, že buď s kamarády příliš slavil nebo je nějaký zmatený.

Lékaři nic nenašli!

Na celou příhodu by možná zapomněl, kdyby se v následujících dnech nezačal podivně a rychle zhoršovat jeho zdravotní stav. Dva dny po setkání s tou starou ženou mě uprostřed noci probudil, že je mu hodně špatně. Dokonce prý zvracel krev.

Volali jsme proto pohotovost. Viktora si nechali v nemocnici tři dny na pozorování. Udělali mu nejrůznější testy, ale výsledky vůbec nenasvědčovaly nějakým problémům. Protože se jeho stav zlepšil, pustili ho domů.

Za několik dnů se ale různé potíže začal objevovat znovu. To už mi bylo jasné, že se opravdu děje něco vážného. Viktor jako by se mi začal ztrácet před očima. Měl časté bolesti hlavy, ztratil chuť k jídlu, nic ho nebavilo.

Špatně spal a vypadal čím dál tím unavenější. Opakovaně navštívil lékaře, ale nikdy se na nic nepřišlo. Když jsem o problémech doma vyprávěla kolegyni v práci, řekla mi, že ho ta stará žena možná uřkla. Měl by ji prý vyhledat a požádat o prominutí, ona mu pak jeho zdraví vrátí!

Chtěli jsme ji najít

Nejdřív jsem tuhle myšlenku odmítla jako nesmyslnou. Jenže Viktorovi bylo stále hůř a hůř. Několik týdnů trvalo, než jsem si s ním promluvila o tom, co říkala kolegyně v práci. Byl na tom už tak špatně, že souhlasil, abychom se k tomu domu vydali.

Čekalo nás tam dvojí nepříjemné překvapení. Jednak nám sousedé potvrdili, že ta stará žena měla opravdu pověst někoho zlého, kdo pracuje s tajemnými silami. A jednak jsme se dozvěděli, že se nedávno odstěhovala pryč, dokonce mimo Českou republiku.

Šance, že by vzala své uřknutí zpět, tak bohužel vzala za své! Viktor, který ničemu mezi nebem a zemí celý život nevěřil, pak s mojí pomocí zkoušel vyhledat léčitele nebo někoho podobného, kdo by ho mohl zachránit. Obešli jsme jich několik.

Jednalo se buď o průhledné podvodníky nebo lidi, kteří řekli, že s tím nemohou nic udělat. Moje zoufalství tak stále narůstalo.

Vzpamatovávala jsem se dva roky

Manžel byl zesláblý. Přestal chodit do práce a pak už ani nevycházel z domu. Nechala jsem ho převézt do nemocnice. Zkoušeli mu dávat různé léky a nějak posílit jeho organismus. Nic nezabíralo.

Jednoho nedělního odpoledne mi z nemocnice zavolali, že Viktor zemřel. Byla jsem už tehdy na pokraji sil a po té zprávě jsem zkolabovala. Od manželova pohřbu pak trvalo asi dva roky, než jsem začala žít alespoň trochu normálně.

O té čarodějnici, která mě připravila o životního partnera, jsem už nikdy neslyšela.

Alena P., (51), Brno