Souseda odnaproti jsem měla za „šmíráka“, který mě sleduje dalekohledem. Díky náhodě jsem se naštěstí dozvěděla pravdu, která mě opravdu velmi příjemně překvapila.
Nikdy jsem nebyla typ člověka, který by se příliš zajímal o sousedy. Odstěhovala jsem se po rozvodu do menšího města a chtěla jen klid, vlastní zahradu a trochu ticha. A to jsem si myslela, že jsem si vybrala správně, dokud jsem si nevšimla jednoho detailu.
V domě naproti, v podkrovním okně, sedával každý večer muž se stativem a dalekohledem. Nejdřív jsem si říkala, že pozoruje hvězdy. Ale brzy jsem začala mít pocit, že sleduje mě.
Jakmile jsem rozsvítila světlo v obýváku, okenice naproti se pootevřely. Když jsem ráno vyšla zalít květiny, zahlédla jsem, jak se v podkroví něco pohnulo.
Začala jsem si stěžovat známým, chodila po domě s roletami staženými, pořídila si závěsy, které jsem nikdy nechtěla. Zvažovala jsem i oznámení na policii, ale zároveň jsem si připadala jako paranoidní blázen.
Až jednoho dne došlo ke kurióznímu zlomu. Pošťák mi omylem doručil balíček, jmenovka byla nečitelná, ale adresa naše. Tak jsem se rozhodla zazvonit naproti.
Pozval mě na sledování oblohy
Otevřel mi postarší pán s rozcuchanými vlasy a překvapeným výrazem. Jmenoval se Radim, bývalý učitel fyziky a vášnivý pozorovatel oblohy. Doslova.
V pokoji měl kromě dalekohledu i různé mapy hvězd, deníky s poznámkami, a dokonce mě nadšeně pozval na „sobotní pozorování Saturnu“. Přiznala jsem, že jsem si myslela, že mě špehuje.
Zasmál se a řekl, že to slyší často. Prý lidé nejsou zvyklí na to, že někdo jen tak kouká na hvězdy. Cítila jsem se trochu trapně, ale zároveň se ve mně něco uklidnilo a uvolnilo.
Je osamělý, ale moudrý člověk
Začali jsme se vídat častěji, u plotu, v knihovně, občas mi poradil, když jsem měla problémy s elektronikou. Byl to milý člověk, osamělý, ale moudrý. Povídali jsme si o vesmíru, o životě, o bolesti, kterou si každý neseme.
A tak se ze „šmíráka“ stal jeden z mála lidí, kterým dnes říkám přítel. To mě naučilo nedat na první dojem a nesoudit ostatní. Vždyť každý člověk má svůj příběh, který stojí za to, abychom jej poznali.
Lenka B., 48 let, Trutnov
Tak to je dobrý. Občas je fajn zjistit, že naše obavy jsou jenom fantazie. Alespoň teď máš fajn kamaráda na povídání o hvězdách. Super konec!
Tento příběh člověka opravdu přiměje zamyslet se nad tím, jak je občas důležité nenechat se unést předsudky a dát lidem šanci. Každý má svůj vlastní příběh, který stojí za to poznat.
To je krásný, jak se z nedorozumění vyklube přátelství. Někdy si toho člověk všimne jenom kvůli něčemu takovýmu, jako je balíček. Radim zní jako dobrej týpek.
No teda, to je nádherný příběh! Já bych asi taky měla strach, kdyby někdo pořád seděl s dalekohledem naproti mně. Ale je fajn, že to nakonec dopadlo takhle dobře. Kdo by to byl čekal, že soused je vlastně takový hvězdný nadšenec!