Tam, kde se stane neštěstí, se může energie smrti a smutku pravidelně probouzet.

Tenhle příběh mi vyprávěla Lenka, jedna moje známá. S kamarádkou, která bydlela na vesnici, se domluvila, že jí bude hlídat její dům. Ona kamarádka totiž odjela na dva měsíce do zahraničí a neměla nikoho, kdo by se o její stavení postaral.

A ta moje známá už byla v důchodu. Myšlenka, že stráví dva měsíce na vesnici místo ve městě, se jí zamlouvala. Netušila ovšem, co tam na ni čeká.

Stalo se to už kdysi dávno

Druhou noc po dočasném nastěhování probudilo Lenku houkání vlaku. Bylo to zvláštní, protože nejbližší koleje byly od vesnice hodně daleko. To houkání po chvíli vystřídala prudká rána a po ní se rozhostilo ticho. Lenka nechápala, co se děje.

Druhý den se dala do řeči s jednou sousedkou. Od ní se dozvěděla historku, ze které jí běhal mráz po zádech. Kdysi před lety poblíž vesnice koleje, ale trať byla zrušena. Její součástí byl i nechráněný železniční přejezd.

Jednoho dne tam bez rozhlédnutí vjel muž na motocyklu, který s sebou měl malého synka. Nákladní vlak je oba smetl a byli na místě mrtví. A právě předchozí den bylo výročí této tragické události.

Lenka si to ihned spojila dohromady a došlo jí, že se v noci stala svědkem strašidelného jevu. Bála se, jestli se ty zvuky nebudou opakovat. Nic se ale nestalo a moje známá pochopila, že se ozývají jen v den, kdy se to neštěstí stalo.

Nová záhada měla své vysvětlení

Během dalších dvou týdnů se Lenka uklidnila a už o celé hrůzné záhadě moc nepřemýšlela. Přestala se bát, že by to houkání vlaku a následnou ránu uslyšela znovu. Jenže ono se to opravdu zase stalo, v den, který neměl s oním datem neštěstí nic společného.

Až později Lenka zjistila, že tehdy by býval chlapec, který při nehodě zahynul, oslavil své narozeniny. Do té doby měla neklidný spánek a neustále musela myslet na dávnou tragédii.

Možná i proto nám dávají mrtví z onoho světa strašidelná znamení, aby na ně svět nezapomněl!

Jitka B. (58), Příbram