Byl to dobrodruh, který zahynul dávno kdesi v pralese. Po exotické dovolené se mi podařilo navázat kontakt s duchem, o kterém jsem přesvědčená, že to byl on.
Je tomu dva roky, co jsme se vrátili z dovolené našich snů. Procestovali jsme Kambodžu. Všichni máme velký vztah k buddhismu. Můj pradědeček byl totiž velký dobrodruh, hodně cestoval a zemřel kdesi na dálném východě.
Zmizel prý někde v pralese a už ho nikdy nikdo nenašel. Pro nás, děti, to byla velká osobnost, ke které jsme vzhlíželi jako na rodinnou hvězdu. Bydlíme ve velkém bytě, já, moje dcera s manželem a dvě vnučky.
Mladí vyrazili první den po dovolené do práce, vnučky do školy a já zůstala doma sama. Nejprve jsem si zapnula počítač, abych mohla informovat známé a hlavně kamarádky o úžasné cestě a taky dát na svůj facebook nějaké fotky.
Přilákaly jsme ducha
Najednou mi zavolala kamarádka, která se zabývá tajemnem. Mluvily jsme spolu asi půl hodiny, pak musela jít vyvenčit psa. Bavily jsme se nejen o mé cestě, ale také o vyvolávání duchů a já si tak vzpomněla na pradědečka.
Rozhodla jsem se, než se kamarádka vrátí z procházky a zase zavolá, že budu meditovat. Vytáhla jsem si pradědečkovu fotku, zapálila vonnou tyčinku a začala s meditací. Po chvíli zapípal počítač, vzhlédla jsem k němu.
Doma máme připojení wi-fi a na obrazovce bylo napsané, že není připojen k žádné síti. Ještě před chvíli jsem připojená byla. Vyzkoušela jsem telefon, ale byl hluchý. Zapnula jsem televizi Nefungovala. Bylo to divné.
Chtěla jsem jít pro svůj mobil do ložnice, ale dostala jsem ránu od kliky od dveří. Nikdy se mi to nestalo. Jako by byl kolem mě nějaký magický kruh.
V pokoji někdo byl
Vrátila jsem se tedy k meditaci. Soustředila jsem se na všechny její postupy. A pak jsem najednou pocítila, že se mi to povedlo. Dá se to jen stěží popsat, byl to zvláštní vnitřní pocit.
Věděla jsem, že jsem na té správné frekvenci a můžu komunikovat se svým pradědečkem. Jako v mlze jsem vnímala, jak se rozechvěly skleničky v sekretáři, jemně se rozcinkal i křišťálový lustr.
Sama jsem tomu nemohla uvěřit, ale nějaké nutkání mě donutilo položit první otázku ,,Jsi to ty?“ a pak ,,Jestli ano, dej mi znamení“. Najednou se počítač sám od sebe restartoval. Neprobíhala v něm žádná aktualizace, počítač neměl nejmenší důvod pro restart.
Viděla jsem, jak na něm naskočila úplně jiná obrazovka, než jsem měla nainstalovanou. Nějaká exotická krajina, palmy, moře. Vůbec jsem netušila, že v počítači takový obrázek je.
To místo jsme nenašli
Zajímám se o magii, vykládám tarot, pokouším se o práci s kyvadlem, takže jsem byla zpola vyděšená a zpola nadšená. Snažila jsem se komunikovat, pokládala jsem různé otázky, v mé hlavě se vždycky vynořila nějaká odpověď.
Byla jsem hluboce soustředěná, pak jsem se ale najednou jakoby probrala z transu a všechno bylo pryč, internet zase fungoval, i televize a telefon.
Když jsem později šla vynést odpadky, ptala jsem se souseda, jestli jim taky nefungovala televize, on ale říkal, že jim všechno jelo normálně. Večer jsme celá rodina hledali, odkud by ta fotka, co se na obrazovce zjevila, mohla být.
I když jsme to nezjistili, věříme všichni, že to bylo místo, kde náš pradědeček zemřel. Jako duch nám je ukázal.
Ludmila (67), Zlín