Moje vztahy s mámou byly vždy dost komplikované, ale to se dcerám dost často stává. Matka však překročila všechny hranice únosnosti. Už se s ní stýkat nemůžu.

Honza se tváří provinile, ale vlastně se staví do role oběti, která zanic nemůže. Jak typické! Jenže i na flirtování musí být dva. Moje matka to moc dobře ví, a proto se mi po posledním incidentu vyhýbá. Ano, udělala jsem velký kravál, ale měla jsem k tomu vážný důvod.

Svatby se ještě dočkal

Můj táta byl sice dost nemocný, ale mé svatby s Honzou se ještě zúčastnil. Honza se mu celkem líbil a byl hlavně moc rád, že já jsem šťastná a zamilovaná.

Bohužel tři měsíce po našem obřadu, táta zemřel. Moji matku to tehdy hodně vzalo. Nebyla ještě stará a už z ní byla vdova. Vydrželo jí to asi rok a pak nastal podivný zlom.

Matka mi oznámila, že se necítí na to být zapšklá vdova, která sedí doma u seriálů a háčkování.

Začala si užívat s mladými muži, kteří jí prý zvedají sebevědomí. I když mi to nebylo příjemné, říkala jsem si, že je to její život a mně do toho nic není.

Nepřikládala jsem tomu význam

Matka nás s Honzou začala častěji zvát k sobě domů. Byla jsem ráda. Po nějaké době jsem si začala všímat zdánlivě nevinných maličkostí. Například když Honzovi servírovala jídlo, sáhla mu na rameno. Když mu podávala kávu, zavadila o jeho ruku. Od letmých doteků pak přešla k flirtování.

Matce vůbec nebylo hloupé Honzovi přede mnou a později i před dětmi lichotit, hodnotit jeho vypracovanou postavu a navrhnout mu, aby někdy přišel na kus řeči bez nás. Honza se tomu jen smál, ale já poznala matčin výraz: chtěla ho dostat.

Matka to nezapřela

Po jedné z dalších, pro mě velmi nepříjemných návštěv, jsem matku požádala, jestli by mohla přestat svádět mého manžela. Matka se mi ale jen vysmála a odpověděla mi, že jestli mě má opravdu tak rád, nic se nestane.

A jestli ne, tak alespoň poznám, že není ten pravý. Už jsem nevydržela, vybuchla a řekla jí, co si o ní myslím. Od té doby, už je osm let, spolu nemluvíme a nevídáme se.

Marika P. (44), Český Krumlov