Šok ve vztahu nám může připravit i člověk, o kterém si myslíme, že ho známe!

Svému manželovi jsem celá léta bezvýhradně věřila. Brali jsme s Adamem se jako hodně mladí a vybudovali jsme si vztah, ve kterém jsme si poskytovali volnost pro kamarády, zájmy a koníčky. Byli jsme si věrní a skoro nikdy jsme se nehádali. Tím víc mě šokovalo, co se loni stalo.

Podezření se zvyšovalo

Každá změna v dlouholetém manželském stereotypu je při troše všímavosti hned znát. Neušlo mi, že Adam je najednou častěji mimo domov. Přibyly mu pracovní cesty, často i na několik dnů. První podezření se samozřejmě týkalo toho, že má někde milenku.

Nechtěla jsem Adamovi slídit v mobilu nebo se vyptávat jiných lidí. Rozhodně jsem ale byla ve střehu. Můj neklid ještě vzrostl, když mi Adam řekl, že ho bývalý spolužák, který před časem emigroval, pozval na dva týdny na Kanárské ostrovy, kde teď žije.

Samozřejmě bych bývala ráda jela s manželem, ale snesl mi tolik důvodů, proč pojede sám, že jsem nenaléhala. Adam si to každopádně užil a vrátil se celý vysmátý. Tohle období, kdy byl často pryč z domu, potom skončilo a všechno se vrátilo do starých kolejí.

Těžko uvěřitelné sobectví

Po nějaké době jsem náhodou potkala jednoho Adamova kamaráda, kterého jsem dlouho neviděla. Dali jsme se do řeči a v jednu chvíli mě šokoval dotazem, jak jsme si užili tu výhru. Vůbec jsem nechápala, o čem mluví. Chtěla jsem to vysvětlit.

Poněkud zaraženě mi sdělil, že přece Adam vyhrál nějaké peníze ve Sportce. Najednou mi to všechno došlo. Pochopila jsem, že si celou tu výhru nechal sobecky pro sebe a mně o ní ani neřekl. Byla to pro mě ukrutná zrada.

Bez varování jsem se manžela na všechno doma zeptala. Dlouho mlčel a potom se přiznal. Čekala jsem vysvětlení nebo omluvu. Nedočkala jsem se. Náš vztah je od té doby už hlavně formální. Uvažuji sice o rozvodu, ale nejsem si pořád jistá.

Přece jen jsme toho spolu spoustu zažili a vychovali dvě děti. Možná mu nakonec odpustím to, že si chtěl sám pro sebe užít.

Romana D. (50), Havířov