Tchyni se dvakrát podařilo rozbít fungující manželství.
Říká se, že děti často odpozorují chování svých rodičů a podle toho si pak ve vztazích počínají v dospělosti. Kdybych se měla řídit podle svého otce a matky, měla bych skoro dokonalý vztah. Můj manžel Radek to měl mnohem složitější.
Jeho matka se rozvedla celkem třikrát. Zpětně se tomu příliš nedivím.
Jedna druhé jsme si nevšímaly
Od první chvíle mi tchyně nepadla příliš do oka. Bylo to vzájemné a tak jsme se v rámci možností příliš nestýkaly. Nebyl to zase takový problém, protože byla zaměřená na svůj život a do ničeho nám nemluvila. Po třech rozvodech dál hledala toho „pravého“. Společnou řeč jsme spolu nikdy nenašly.
Měla jsem postupně syna a dceru, ale tchyně se o vnoučata skoro vůbec nezajímala. Občas se objevila na rodinných oslavách. Říkala jsem si, že je to svým způsobem dobře, protože mnohem horší by bylo, pokud by se nám nějak pletla do života. Až po téměř dvaceti letech manželství začaly problémy.
Tehdy už jsme bydleli na vesnici v domku, který jsme si svépomocí postavili. Tchyně se počtvrté nevdala, ale měla už bůhvíkolikátého přítele. Jednoho dne mě čekal šok. Radek mi oznámil, že k nám přijede jeho matka na delší návštěvu.
Vyplývalo to ze složité finanční a osobní situace, ve které se ocitla. Za ty roky manželství jsme spolu překonali nejednu překážku, tak jsem si řekla, že tohle snad zvládnu také.
Po hádce přišel šok
Tchyně pronajímala malý byt, kde doposud bydlela a hledala si práci. Snažila jsem se být trpělivá a velkorysá. Nahoře v patře jsme měli větší pokoj pro hosty, kde mohla tchyně přebývat.
První, co mi začalo vadit a co jsem si měla uvědomit už předtím bylo, že se do našeho nekuřáckého prostředí přistěhoval silný kuřák. Dvě krabičky denně nebyly pro manželovu matku problémem.
Navíc, protože se tchyně nudila, začala nám mluvit do chodu naší domácnosti. Navrhovala různá zlepšení.
Zanedlouho jsem z toho byla hodně podrážděná, tím spíš, když se Radek své matky přede mnou zastával. Cítila jsem, že přítomnost tchyně ovlivňuje náš vztah. Napětí se stupňovalo, až jednoho dne přišla velká hádka. Po ní jsem zůstala v šoku. Tchyně se odstěhovala a můj manžel s ní!
Stalo se to znovu!
Bylo to pro mě veliké překvapení, protože se ukázalo, že na své matce je i po těch letech Radek závislý více než na mě. Doposud ale nebyla příležitost, aby se to nějak projevilo. Nevěděla jsem, jak se mám zachovat.
Děti z toho byly také rozpačité, ale protože svoji babičku příliš nemusely, stály na mé straně.
Čekala jsem, jestli se Radek vrátí. Nevrátil. Myslela jsem si, že se bude chtít rozvést, ale žádost nepodal. Zůstal v komunikaci s dětmi, takže jsem zhruba věděla, jak se mu daří. Se mnou nemluvil. Teprve po dvou letech se vrátil domů s omluvami.
Nepřál si nic vysvětlovat, jen chtěl navázat tam, kde jsme byli před příchodem jeho matky.
Došlo mi, že i on se asi ve své matce nějak zklamal. Dva roky bylo vše v pořádku, i když jsme k sobě nebyli už tak otevření jako dřív. Pak se vše bohužel opakovalo. Tchyně přijela na návštěvu.
Domnívala jsem se, že nečekaně, ale jak se ukázalo, Radek ji pozval. Nepřála jsem si, aby u nás zůstala přes noc. Dala jsem to tchyni jasně najevo.
Odmítala odjet a Radek se znovu postavil na její stranu. Nyní mě to už tolik nepřekvapilo. Rázně jsem manželovi řekla, ať si vybere: buď já, nebo ona. Vybral si svoji matku. Později toho sice litoval a omlouval se, ale to už jsem podala žádost o rozvod. Zpátky jsem ji už nestáhla.
Dnes, po mnoha letech, jsem rozvedená a mám přítele Vdávat už jsem se nechtěla. O Radkovi vím jen to, že bydlí sám a svoji matku navštěvuje v domově pro seniory, kam ji musel vzhledem ke zdravotnímu stavu umístit.
Jitka B. (56), Vysočina
