nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Máma říkala, že jsem moc pyšná a že zůstanu sama…
Máma říkala, že jsem moc pyšná a že zůstanu sama…

Myslela jsem, že už budu žít jen se svým pejskem, kokršpanělem Andym. Pak jsme jednou šli spolu na procházku, a všechno bylo jinak. A zase už se o slovo hlásilo jaro. Kolikáté už?

Moje kamarádky vodily děti do školy, i když vodily není to správné slovo, protože děti jim vyrostly a mnohé chodily na střední.

A já jsem byla pořád sama. Ve čtyřiceti letech! Tady končila legrace. Pravda, celá léta jsem se snažila o svém údělu osamělé ženy žertovat, možná proto, že jsem si říkala, že to jednou musí skončit a někdo nakonec přece jen přijde.

Nejhorší bylo poslouchat maminčiny řeči. Už jsme spolu nebydlely, ale chodila jsem k ní v neděli na oběd.

Maminka byla vynikající kuchařka, ale všechny ty řízky s bramborovým salátem, vepřové pečeně se zelím a bábovky a tvarohové řezy mi nedokázaly pomoci se ctí přežít to, co následovalo.

Výčitky, rok od roku pichlavější, bolely čím dál víc. To její: „Já jsem ti to říkala!“ se už vážně nedalo vydržet. A vyčítala řekněme systematicky, pěkně od začátku. U kávy a zákusku jsme se ve vzpomínkách ocitly v tanečních.

A už to tady bylo: „Jako bych ti to neříkala! Už tehdy, v tanečních. Tam bylo kluků. Upozorňovala jsem tě na toho vysokého, Jarouš se jmenoval, jak dál, to už nevím. Tatínek pracoval na ministerstvu.

To by byla partie. A ty? Nic!“ Od chlapců v tanečních jsme se pak pravidelně dostávaly na střední školu, kde jsem si podle maminky mohla hravě vybrat mezi jedenácti spolužáky toho pravého, což jsem zase neudělala.

Na maturitním plese mě, dle jejího názoru, hodlal prý právě jeden ze spolužáků požádat o ruku. Poznala to z výrazu jeho tváře. Jenomže já jsem prý udělala svůj nejhorší obličej, ten nadutý, typu: Pyšná princezna, a tak jsem dopadla, jak jsem dopadla: Zůstala jsem na ocet.

Věděla jsem už, že v tomto okamžiku se matka dle neměnného scénáře zvedne a sundá ze stěny moji zarámovanou zvětšenou maturitní fotografii, začne s ní mávat a volat: „Byla jsi nejhezčí holka ze třídy!

Uvědomuješ si to?“ Pak vyndá z komody fotografii celé naší třídy a začne mě porovnávat se všemi spolužačkami, a to vzhledem k nim poměrně nemilosrdně.

Dobře že ji nemohly slyšet! Jednu po druhé je drsně srovnávala se mnou: „Podívej tady na Vokrouhlíkovou. Ty by tě snědla po večeři, pamatuješ? A Lábová, jéé, ta chodila oblečená jako klaun. A tady Jiskrová, nos měla jako Cyrano.

Hele, a všechny ty holky jsou dávno pod čepcem. Všechny. A ty? Nic!“ Každý nedělní oběd mě psychicky odrovnal. Měla vlastně pravdu. Čekala jsem na prince, marně. Myslela jsem, že přijde bůhvíkdo, nepřišel nikdo.

Spolužačky byly chytřejší, věděly, že dlouho čekat znamená čekat věčně. Vokrouhlíková si vzala kuchaře ze školní jídelny, Lábová kominíka, Jiskrová listonoše. Já jsem zůstala sama, i když ne docela. S léty jsem si pořídila kokršpaněla Andyho.

Byl to ten nejlepší společník. V to jaro, o kterém chci vyprávět, jsme spolu zamířili za vesnici, do polí. Byla sobota, všichni ještě spali. V rádiu hlásili, že bude zataženo se sněžením. Nemýlili se. Sněžilo s deštěm – z olověné oblohy.

Andymu to nevadilo ani v nejmenším a já jsem si jen vyhrnula límec kabátu. Na mezi za vsí někdo ležel. Zrychlila jsem krok, Andy už byl u něho. Poznala jsem v ležícím muži jednoho pána ze sousední ulice. Když jsem jím zatřásla a zavolala na něho, pokusil se posadit.

Sahal si na srdce. Dokázal se postavit, šourali jsme se spolu k silnici, první přijíždějící auto nám zastavilo. Řidič nás ochotně naložil všechny tři, mě, Andyho i nemocného. Za dvacet minut jsme byli v nemocnici.

Druhý den, zrovna když jsem se vypravovala na autobus, který by mě dovezl do nemocnice, kde jsem se chtěla informovat na stav pacienta, někdo zazvonil. Byl to on, vypadal už daleko lépe. Pozvala jsem ho dál, na čaj.

Přinesl mi narcisky. Vyprávěl, že mu připadá, jako by se znovu narodil, ale ve skutečnosti to žádné drama nebylo. Neměl infarkt, i když by byl přísahal, že mu srdce vypovědělo poslušnost.

V nemocnici si ho nechali přes noc na pozorování, usoudili, že je v pořádku a že jeho stav byl vyvolán dlouhodobým trápením, protože mu loni zjara zemřela manželka.

Děkovala jsem za květiny, on zase za záchranu. Vlastně jsme se znali od vidění. Odhadovala jsem, že mu bude hodně přes padesát, byl docela sympatický.

Když jsem ho šla doprovodit ke vrátkům, zeptal se, jestli se ke mně může někdy, až zase půjdu ven se psem, přidat.

Souhlasila jsem. Se smíšenými pocity, ovšem. Takhle jsem si svého prince nepředstavovala. Vdovec, bezdětný, mnohem starší než já, a že by přepral medvěda, na to nevypadal. Mně se vždycky tak líbili urostlí muži sportovního typu.

.. Přesto jsem to hned zatepla vyprávěla mámě, řekla jsem si, že by jí to mohlo udělat radost. Udělalo, bohužel až příliš velkou. Také jsem toho, že jsem se svěřila, prakticky ihned litovala.

Jásala zhruba tak, jako bych jí právě vtiskla do dlaní svatební oznámení s patetickým veršíkem a talířek s miniaturními svatebními koláčky.

Snažila jsem se jí vysvětlit, že se mě ten chlapík zatím jenom zeptal, zda může jít se mnou a se psem ven, ale máma jako by mě už viděla v závojích. Abych ji trochu zchladila, dodala jsem, že je o dost starší a není to můj typ.

Tak to jsem strhla lavinu! „A kdo je tvůj typ?“ volala rozčileně. „Herec z amerického filmu? Tak dlouho jsi vybírala, až jsi přebrala!

Zapomeň na svůj typ a vrať se už konečně zpátky na zem!“ Málem začala péct buchty, které chtěla neprodleně odnést ženichovi – tak ho nazývala.

Musela jsem ji mírnit, v opačném případě bychom zanedlouho zvonily na „ženicha“ s mísou buchet s tvarohem. Asi by se vylekal. Naše známost se rozvíjela pomalu a opatrně, ostražití jsme byli oba.

Ale Andy ho měl rád od prvního dne, a to bylo dobré znamení. Chodívali jsme na procházky jarní přírodou a povídali si, naštěstí se s ním povídalo docela pěkně. Bála jsem se, že bude neustále mluvit o nebožce manželce, ale neřekl o ní ani slovo.

O to překvapivější byla moje první návštěva v jeho domku. Chvíli trvalo, než jsem vůbec dokázala promluvit. Nejdřív jsem jen mlčela a bezmocně se rozhlížela kolem. Zesnulá manželka shlížela ze stěn, trůnila také na skříňce, v tmavém rámečku.

Vedle rozsvícená svíčka a kytice bílých lilií. Tiše jsem polkla. Ani on nic neřekl, asi si neuvědomovat, jaká je to pro mě rána. V duchu jsem si řekla, že bydlet tady by bylo jako přestěhovat se do krematoria.

Přitom od manželčina úmrtí už uplynul rok, a v domku to vypadalo, jako by bylo těsně po pohřbu. Když jsem to pak vyprávěla mámě, hřímala, ať mu všechny ty krámy vyhodím, čemuž jsem se musela smát.

Ale když pak už přišlo další jaro a žádná ze vzpomínek na zesnulou manželku nezmizela, ba i svíčka tu věčně plápolala, opravdu už mi to vadilo.

Dokonce mě napadlo, že je snad lepší mít sokyni živou, protože s tou lze aspoň nějakým způsobem soupeřit, pohádat se s ní, dát jí facku – což v tomto případě možné nebylo. Přitom jsme měli s Josefem, tak se jmenoval, hezký vztah.

Jen jsem mu prostě nedokázala říci, že ty obrázky rozmístěné úplně všude těžko snáším, a on byl takový pařez, že na to nepřišel sám. Když jsem zjistila, že čekám dítě, byla jsem radostí bez sebe.

Dokonce tak, že jsem si všimla až po čtrnácti dnech, že veškeré fotografie jsou pryč.

Michaela K. (52), Přerovsko .

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Související články
Byl to den jako každý jiný, jen já jsem si po dlouhé době vyrazila do nákupního centra. Konečně se mi podařilo zhubnout, a tak jsem se chtěla odměnit. Už dávno jsem si tu vyhlédla hezké kalhoty a teď, když jsem měla pocit, že by mi mohly slušet, jsem přestala litovat hříšných peněz, které stály. Bylo mi jí […]
V krajní situaci se mohou odehrávat věci, které jsou nám nepochopitelné. Měla jsem štěstí, že jsem prožila dětství a mládí v hodně početné rodině. Bylo nás celkem pět sourozenců, kromě mě ještě dva bratři a dvě sestry. Dobře jsme si rozuměli i v dospělosti. Všechny rodinné oslavy a sešlosti se konaly v poměrně velkém okruhu […]
Kvůli intrikám jsem sice zradila kamarádku, ale dosáhla jsem svého. Věřila jsem, že čas všechno srovná. Ten podraz mi ale nikdy neodpustila. Znaly jsme se s Jiřinou od dětství. I když se na střední škole naše cesty rozešly, kolem třicátého roku jsme se náhodou potkaly v jedné firmě. Bylo to v našem okresním městě. Já tam dojížděla za prací […]
Chtěly se vdávat z lásky! Toho se člověk ale nenají. Aby si dcery nezkazily život, musela jsem zasáhnout, žádný jejich nápadník neměl šanci! S manželem jsem to nevyhrála. Byla jsem pěkná a mohla si vybírat, a já se nakonec nechala ukecat zedníkem, který si založil po revoluci stavební firmičku. Byl to prostě takový tlučhuba. Jak se rychle ukázalo, nebyl […]
reklama
Partnerské vztahy
Poznejte muže podle vaření!
Chystáte se na návštěvu nového přítele a chcete o něm zjistit víc? Stačí ho pozorovat u plotny! Z toho, jak přistupuje k přípravě jídla, můžete totiž vyčíst mnohé… Dozvíte se tak víc nejen o  jeho povaze, ale také to, jak se bude chovat k vám – a ano, také v ložnici. Plachý nemotora Když ho uvidíte v kuchyni, připadá vám jako […]
Jsme přece skvělé ženské
Já a moje kamarádka zvládneme všechno na světě. Jsme totiž pro sebe navzájem velkou oporou, když se dostaví velké problémy. Jestli pro mě bylo v životě po celou dobu něco skutečně důležité, tak to bylo to pravé přátelství. Takové, že najdete osobu, které se můžete svěřit s naprosto čímkoli a ona se k vám nikdy neotočí zády. A právě […]
Manipulátor se obvykle prozradí sám
Jestli vás vedle vašeho partnera stále pronásleduje pocit selhání, neschopnosti a viny, pak máte tu čest s manipulátorem! Znáte jeho typické znaky? Ať uděláte cokoli, vždycky na všem najde nějakou chybu. Výška jeho sebevědomí roste s tím, jak vám ho dokáže snižovat. Šikovně vás dostrká do pozice, že jednáte ne tak, jak chcete vy sama, ale přesně podle toho, co […]
V čem často „mlžíme“?
Je jasné, že lhát se nemá. Jenže existují malé, milosrdné lži, které nám někdy usnadňují život, a někdy nám mohou dokonce i zachránit bortící se manželství. Pokud stále hledáte odpověď na otázku, zda nám takřečené mlžení nebo prostě evidentní lhaní pomáhá, nebo škodí, pak vězte, že tzv. milosrdné lži šetří čas a energii. Někdy nechceme říct pravdu naplno. Třeba […]
Cestování
Rakousko: Alpský ráj pro lyžaře i milovníky horské scenérie
Zasněžené vrcholky, dokonale upravené sjezdovky, útulné horské chaty a kouzelná zimní atmosféra – Rakouské Alpy jsou jedním z nejlepších míst, kde si můžete naplno užít zimu. Rakousko nabízí stovky kilometrů sjezdovek pro lyžaře všech úrovní. Nejznámější střediska se pyšní nejen skvělými podmínkami, ale i moderními lanovkami, prvotřídními službami i bohatým après-ski programem. Pohádka i pro náročné Pokud toužíte […]
Valentýn plný slasti
Kam se vydáte letos na svátek zamilovaných? Chtělo by to nové zážitky! Večeře ve dvou, vířivka, sauna, masáž… Kvasnicová lázeň Už jste vyzkoušeli pivní lázně? Moc příjemné mají v Kyjově přímo v pivovaru. V kaž­dé vaně i kádi je skryto kouzlo voňavého dřeva z Bílých Karpat. Dubové a modřínové vany vám poskytnou úžasný odpočinek a nevšední zážitek. Můžete si dát koupel chmelovou […]
Kam po Česku na běžky?
Když napadne sníh, dá se s běžkami vyrazit kamkoli, ale bílé pláně a pěkné výhledy vám zaručí jenom hory či podhůří. Přinášíme vám několik tipů na destinace, kde vám to ve stopě nebo bruslařské dráze nejlépe pofrčí a vy si užijete pohyb na čerstvém vzduchu. Jizerské hory: Bedřichov – Spletité klubko běžeckých tras  Jizerské hory nabízejí v okolí Bedřichova […]
Vodní radovánky v Česku
Pokud už se těšíte na léto a koupání, můžete si zatím užít teplé a vyhřáté vody v některém z českých aquaparků. Které jsou u nás ty nejlepší? Centrum Babylon – Liberec Unikátní Aquapark Babylon najdete v podhůří Jizerských hor. Svět vodních radovánek je zde vyzdoben ve stylu příběhů Julese Verna. Ocitnete se tu v malebném […]
Krása a zdraví
Máte dostatek vápníku? Nehty vám odpoví!
Řešili jste v poslední době křehkost a lámavost zubů nebo nehtů? A víte, že vápník umí podpořit i hubnutí? Zamýšleli jste se někdy nad dávkami vápníku a kombinacemi s dalšími vitaminy či minerály? Ve stravě byste měli mít dostatek tohoto důležitého prvku, a pokud tomu tak není, sáhněte po doplňku stravy. Hlídat dostatek vápníku si musí zejména kojící […]
Barevnou typologií ke zvýraznění vaší krásy
Nevíte, jaké barvy, ať už v líčení, nebo oblékání, se k vám hodí? Najděte svůj ideální odstín podle toho, jaký jste typ. Barevnou typologií se při své zkrášlující práci řídí kadeřnice, vizážistky i stylistky. Aby k vám líčení a účes dokonale pasovaly, je důležité přijít na to, jaký jste vlastně barevný typ. Řadíte se mezi jarní krásky, nebo […]
Malými změnami udržíte krevní cukr na uzdě
Věděli jste, že cukrovce můžete jednoduše předcházet dodržováním diety a zásad zdravé životosprávy? Zkuste to! Nikdo vás nenutí dělat preventivně drastické škrty v jídelníčku. Stačí, když se odhodláte ke změnám, které vás nebudou ani tolik „bolet“. Pro začátek přestaňte pít slazené limonády, přestaňte cukrem sladit kávu a čaj a omezte jeho používání při vaření. Postupně zkuste z jídelníčku vyřadit co […]
Brr, nohy mám jak z ledu!
Mít studené nohy, když je mráz a nejste dobře obutí, je normální. Co když vás ale tenhle pocit provází stále? Častý pocit studených nohou někdy může upozornit i na zdravotní problém. Proto je potřeba ho konzultovat s lékařem. Kdy je to problém? V chladném prostředí se nohy (a také ruce) ochlazují jako první. Vzhledem k tomu, že končetiny jsou nejdále od […]
Magický svět
Požádejte o pomoc anděla
Andělé strážní jsou neviditelní pomocníci, kteří jsou tu pro vás, kdykoli je potřebujete. Je na vás, abyste se otevřely této síle a dovolily jí, aby vám pomohla na vaší životní cestě. Ať už se nacházíte v jakékoli fázi života, věřte, že pomoc je vždy na dosah. Anděly si často mnoho z nás představuje jako tajemné a nenápadné síly. […]
Šumění moře nám dalo naději, že bude zase líp
Největším přáním naší nemocné dcerky bylo jet k moři. Lékaři jí tu cestu ale zakázali. Tak jsme jí pořídili alespoň velkou lasturu. A stal se zázrak! Alenka na mě upřela své krásné oči a šeptla: „Mami, já už asi nikdy neuvidím moře!“ Posadila se na nemocničním lůžku a několikrát zakomíhala hubenými nožkami. „Já si myslím, že člověk může žít […]
Rodiče nás přišli varovat v poslední chvíli
Toužila jsem pomáhat a dělat dobré skutky. Moje dávná kamarádka se ale pokusila zneužít mé dobroty. Duchové se na to už nejspíš nemohli dívat. Jednou pomohu někomu já, podruhé pomůže druhý mně. K tomu jsem byla vedena svými rodiči. Neměla jsem se špatně, našla jsem si hodného manžela a s ním měla tři děti. Neměla jsem si na co […]
Využijte tajemné schopnosti stromů
Posvátné háje bývaly odjakživa sídlem mocných božstev, tajemných duchů i skřítků. Listům, větvím a plodům stromů se odpradávna připisovaly nadpřirozené síly. Znáte schopnosti jednotlivých stromů? Dub je symbolem síly Dub spojuje tři světy: kořeny představují podsvětí, kmen je svět živých a koruna svět bohů. Podle germánské mytologie sídlil v dubu Thor, bůh války. Při bouři udeřil svým mocným kladivem […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vášeň Vignerové na parketu!
nasehvezdy.cz
Vášeň Vignerové na parketu!
Po delší době se manželé Aneta Vignerová (37) a Petr Kolečko (40) objevili na veřejnosti a na Plese jako Brno to pořádně rozjeli. Předtím se špitalo, že řeší vztahové problémy. Kolečko měl mít úda
Jak se Mates postaral o nového člena rodiny
skutecnepribehy.cz
Jak se Mates postaral o nového člena rodiny
Když si dcera přinesla králíčka, měli jsme doma už několik let kocoura. Báli jsme se, jak toho chlupáčka s dlouhýma ušima přijme. Byla jsem tehdy těhotná, čekali jsme druhé dítě. Aby mi manžel ulevil, vzal na víkend ke svým rodičům naši čtyřletou dcerku Milušku. Byla jsme mu za to vděčná, s malým dítětem nelze příliš odpočívat. Proležela
Nová francouzská pekárna Bread Society nabízí osvědčený recept na štěstí
iluxus.cz
Nová francouzská pekárna Bread Society nabízí osvědčený recept na štěstí
V pražských Košířích otevřela nová francouzská pekárna Bread Society. V její nabídce najdete nejen obligátní croissanty, choux a další sladké pečivo, ale také bagety a kvasový chléb. Majitelkou pekárn
Bílá hora: Zradil stavy výběr lokality?
historyplus.cz
Bílá hora: Zradil stavy výběr lokality?
Stavovské oddíly se zastavují v předpolí Strahovské brány na Bílé hoře. Vrch, který dostal svůj název podle barvy opuky, jež se zde těžila, skýtá pro stoupence Fridricha Falckého oproti nepříteli velkou výhodu. Katolíci navíc k místu budoucí bitvy přitáhnou až nad ránem 8. listopadu a terén tak nestihnou pořádně obhlédnout.   Pravé křídlo stavovského vojska
Případ z Bermudského trojúhelníku: Chtěli pomoci a zmizeli beze stopy!
enigmaplus.cz
Případ z Bermudského trojúhelníku: Chtěli pomoci a zmizeli beze stopy!
Námořní oblast mezi jižním cípem Floridy, Portorikem a Bermudami známá jako bermudský trojúhelník je obávanou zónou, se kterou je spjato mnoho děsivých příběhů o tom, jak někdo nebo něco nenávratně zm
Pečené lišky
tisicereceptu.cz
Pečené lišky
Ve specializovaných obchodech koupíte lišky po celý rok. A tak si i kdykoliv můžete dopřát tuto dobrotu. Suroviny na 4 porce 500 g čerstvých lišek 100 g másla 2 cibule 100 g anglické slaniny
Dynamit aneb jak udělat díru do světa
epochaplus.cz
Dynamit aneb jak udělat díru do světa
„Moje továrny na dynamit zřejmě ukončí války dříve než všechny ty vaše kongresy. Ten den, kdy dva armádní sbory budou schopné zničit jeden druhého během sekundy, se všechny civilizované národy s hrůzou odvrátí od války a rozpustí své armády,“ prohlásil Alfred Nobel po vynálezu dynamitu. Bohužel se nemohl více mýlit. Ze školy do továrny Alfred Nobel
Alan Turing: Muž, který zkrátil druhou světovou válku
21stoleti.cz
Alan Turing: Muž, který zkrátil druhou světovou válku
Nacisté používali pro kódování vojenských zpráv šifrovací stroj Enigma. Věřili mu natolik, že považovali za nemožné, aby jeho kódy někdo rozluštil. A přeci se to britskému matematikovi a jeho spolupra
Sypání ptáčkům připravte sami
panidomu.cz
Sypání ptáčkům připravte sami
Věděli jste, že čím je ptáček menší, tím více potřebuje energie, aby za chladných nocí neumrzl? Například sýkorka modřinka, která váží pouhých 10 gramů, spálí za mrazivé noci až 2 gramy svých tukových zásob, aby udržela tělíčko v teple? Na čem si pochutnají? Slunečnicová semínka – jsou bohatá na olej, ptákům chutnají a dodají jim
Geometrie pod africkým sluncem
rezidenceonline.cz
Geometrie pod africkým sluncem
Velkolepá stavba s ohromujícím výhledem na Kapské Město připomíná uměleckou skulpturu. Designéři architektonické společnosti ARRCC promítli do realizace svého návrhu nejen vizi zadavatelů, ale rovněž působivé umístění vily. Dům definovaný sklem a betonem. Tak by bylo možné nejvýstižněji charakterizovat jednoduchou a strohou, a přesto nesmírně působivou rezidenci ležící v Jižní Africe. Chcete-li příklad obydlí, kde
Palírna Glenlivet představila svou nejexkluzivnější whisky
epochalnisvet.cz
Palírna Glenlivet představila svou nejexkluzivnější whisky
Nikdy nevydaná skotská whisky z portfolia Chivas Brothers, jež je vlastníkem palíren The Glenlivet a Aberlour se stala hvězdou aukce Sotheby’s. Jedinečná a jediná lahev The Glenlivet 55-Year-Old 200th Anniversary Edition, která zrála více než půl století, je nejstarší, jakou kdy palírna Glenlivet vydala. Její hodnota byla odhadovaná na 100 000 dolarů. Aukční svět se nedávno
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
epochanacestach.cz
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
Pohodová, plná zážitků, relaxující a zkrátka skvělá. Taková je dovolená v údolí naší největší vodní nádrže. Lipenský areál nabízí rok od roku čím dál širší paletu možností, jak trávit vaše volné dny. A abyste si onu paletu vychutnali vrchovatými doušky, nemusíte čekat do léta. Naopak! Přiznejme si, že zima je už za dveřmi… Nechte se
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz