Provdala jsem se za pěkného muže s vysportovanou postavou, modrýma očima, ale neměl moc dobré srdce.

Přišla jsem na to však až několik let po svatbě. Karel sice nepil, ale i přesto se z inteligentního chlapa stal gauner. Úplně bezdůvodně začal být agresivní, žárlivý, bil mě a psychicky týral.

Nejednou jsem v noci utekla i se synem k rodičům, ale vždy mě přemluvil, abych se vrátila.

Po třech letech jsem to už nevydržela a rozvedla se. Až potom jsem zjistila, že se manžel v minulosti léčil na psychiatrii. Zamilovala jsem se do jeho krásy a přitom jsem ho vůbec neznala.

Seznámení

Nechtěla jsem už nikdy vidět žádného muže. Trvalo to čtyři roky. Na oslavě u kamarádky jsem se seznámila s jedním jejím známým a při podávání ruky mi poskočilo srdíčko. Vnitřní hlas mi říkal, že je to dobrý člověk. Nelíbil se mi na první pohled, ale později už ano.

Nový vztah

Standa byl rozvedený jako já. Začali jsme se scházet pravidelně. Za dva měsíce jsem ho pozvala k nám domů. Otevřela jsem šampaňské, ale nestačilo to. Šel koupit ještě jednu láhev, i když už bylo pozdě večer a já jsem myslela, že by měl jít domů.

On chtěl zůstat a také zůstal. Od té doby jsem s ním žila šest let. Pak se začal měnit.

Závislý na alkoholu

Pracoval na stavbě mimo naše město a domů jezdíval jednou za deset dní. Velmi mi chyběl. Psal mi zprávy a volal každý den, jak mě má rád. Když však přijel domů, byl jako vyměněný. Chvíli poseděl doma a pak hurá do hospody. Začal se z něj stávat alkoholik.

Tři dny před Vánocemi mi volal jeho vedoucí, že měl úraz a leží v nemocnici. Zůstala jsem jako opařená. Dostala jsem se k němu až druhý den. Ležel tam na posteli tak nevinně, slzy se mi kutálely po tváři. V té chvíli měl vše odpuštěno, i ten alkohol. Úraz se mu stal, protože byl opilý a neudržel rovnováhu.

Plané sliby

Když se začal uzdravovat, slíbil, že s alkoholem přestane. A já uvěřila. Chodila jsem do práce a Standa marodil doma. Jednou jsem se vracela z práce a jeho jsem našla sedět v domě na schodech – opilého.

Když vystřízlivěl, řekl, že potkal své kamarády, které už dlouho neviděl, a proto se spolu opili.

Odpustila jsem mu. Když se uzdravil, nastoupil do jiné práce, kde byla parta, na kterou nedal dopustit. Všichni byli alkoholici. Zase začal chodit domů opilý, psychicky mi ubližoval, týral mě a podezříval, že v mém životě jsou i jiní muži.

Když jsem mu přednější kamarádi a alkohol, ať si žije s nimi – k tomuto závěru jsem dospěla a také jsem mu ho řekla.

Raději sama a v klidu

Od našeho rozchodu uplynulo už několik měsíců, ale on mi stále posílá textové zprávy, jak mu chybím. Já neodpovídám a ani to nemám v úmyslu. Říkám si, že samota je možná zlá, ale vždy je lepší než nějaký nevydařený vztah.

Anna N. (45), severní Morava