Chlubila jsem se svými znalostmi hub, ale opak byl pravdou. Po mojí vynikající smaženici skončila celá rodina v nemocnici!
Čím jiným pohostit rodinu, než pořádnou porcí smaženice z pravých hříbků? Rostly nám hned za chalupou. Z lesa jsem se pravidelně vracela s plnými košíky, i když ostatní nenacházeli nic.
„Sousedko, kam vy na ty hřiby chodíte?“ vyptával se soused, ale nečekal, že bych mu svoje tajemství vyjevila. Měla jsem prostě svoje místa, kde mi moje milované houby rostly za každého počasí, nehledíc na sucho nebo zimu.
Místo kusu masa jen houby
Schylovalo se k oslavě mých narozenin a já, jako každý rok, upekla velikánský dort. „Babi, uvař něco vegetariánského, my maso nejíme!“ poprosila vnučka a dcera, její maminka, se k ní přidala:
„Musíme odlehčit jídelníček, už není moderní jíst tolik živočišných bílkovin.“ Svým přáním mě děvčata zaskočila. Nenapadlo mě nic, co by jim mohlo chutnat!
„Mami, nedělej si hlavu a udělej svoji vyhlášenou míchanici z hub!“ navrhla mi dcera, když viděla, jak smutně koukám po vykrmených kachnách, prohánějících se po dvoře. Míchanice s mnoha vajíčky byl celý hrnec.
Není hřib jako hřib
„Bolí mě břicho! Točí se mi hlava!“ Skuhral zeť, který snědl nejvíc. Manžel neříkal nic, rovnou omdlel. Ani mně nebylo nejlépe. Vnučky na tom byly o poznání lépe. Těsně před obědem se totiž přiznaly, že houby nerady… „Máte otravu z hub!
Naštěstí asi ne úplně nejvážnější. Musela se vám do smaženice připlést nějaká malá jedovatá potvůrka. Asi hřib Koloděj, typoval bych…Necháme si vás tu všechny na pozorování,“ sdělil mi lékař, když mi kontroloval tep. V nemocnici si nás nechali skoro týden.
O houbách už nechci ani slyšet! Svoje tajné naleziště jsem přenechala sousedovi a o narozeninách budu podávat výhradně maso! Po něm se určitě nikdo neotráví!
Jindřiška S., 73 let, Úštěk