Jsou muži v letitých vztazích opravdu gaučoví povaleči, kteří by sice rádi prošli revoltou, ale jejich energické manželky jim to nedovolí? Došlo snad ke změkčení mužů a zmužnění žen? Nebo je to naopak?

Chtějí být muži vedeni?

Někdy se zdá, že největší fúrie mají nejtrvalejší vztahy. Je to snad tím, že určité typy mužů potřebují být vedeni? Může za to i výchova, kdy se mužům už od školky vštěpuje, že je třeba mít své city a emoce pod kontrolou. To pak zanechává stopy na mužích i na ženách.

Dominantní macho si hledá často submisivní ženu

Ženy si sice žádného bačkoru nepřejí, ale ve vztahu rády stupňují své nároky. Muž je musí zaopatřit, ale zároveň i bavit, a nesmí zas tak moc pracovat.

Ve vztahu může každý ovládat toho druhého jen do té míry, do které mu to sám dovolí. Často se za drsný-mi manýry drsného macha skrývá ve skutečnosti slaboch.

Macho si většinou najde submisivní ženu, protože je pro něj jednoduché ji ovládnout. Na silnou osobnost by si totiž netroufl.

Některé ženy jsou submisivní podvědomě. Jsou rády, když mohou k muži vzhlížet a obdivovat ho. Ženy pak touží dostat se do role pomyslného krku, který otáčí hlavou muže.

Proč ženy raději kývnou, aby byl doma klid?

Muži přiznávají, že jsou čas-to vyčerpáni v práci, a tak doma rádi přenechají žezlo ženě. Dominantní ženy si na slabších mužích sice mohou dorovnat své malé sebevědomí, ale tím se sebevědomějšími nestanou.

Někteří muži podřízenost doma jen předstírají, aby se nechali rozmazlovat. Budí zdání, že vládne žena, ale ve skutečnosti jsou to oni. Často také raději plní úkoly, než aby riskovali rozvod a ekonomické zruinování.

Muž živitel a žena pečovatelka

Z hlediska dělby rolí většina rodin stále ještě preferuje tradiční model muže živitele a ženy pečovatelky.

Odpovídá tomu i na evropské poměry mimořádně dlouhá rodičovská dovolená, nižší zaměstnanost matek malých dětí a vysoké rozdíly v příjmech mezi muži a ženami.

Tato situace ženy dělá materiálně závislými na manželech. To vede k riziku chudoby žen a dětí, pokud se manželství rozpadne.

Emoční závislost je past

Mnohem záludnější léčkou, než je ekonomická stránka, je emoční závislost. I úspěšné, emancipované ženy s dobře placenou prací, které nejsou na partnerovi závislé finančně, na něm mohou silně viset emocionálně.

Dlouhé roky žijí ve vztahu, o němž vědí, že je destruktivní, ale nedokážou z něj odejít. Mají strach ze samoty a z toho, že si jiného partnera už nenajdou.

Rovnocenné partnerství

Ideálem není dominance muže nebo ženy, ale vztah dvou rovnocenných lidí. To je však velký ideál. Psychologové už dávno vědí, že vztahy založené na romantické lásce jsou nestabilní, ale zároveň mimořádně atraktivní.

Dlouhodobé vztahy musejí mít i jiné kvality, jako je vzájemný respekt, společné hodnoty, stejné životní cíle nebo společný projekt, kterým může být samozřejmě výchova dětí a vnoučat.

Samo od sebe se nic nezmění

Jedině snad, že by dotyčného macha stihla nějaká životní pohroma, která by jím natolik otřásla, že by přehodnotil svůj dosavadní postoj k partnerce.

Jedinou šancí ke změně je, že se ovládaná žena ozve a donutí uzurpátora ke změně pravidel. Musela by se nastolit nová pravidla, založená nikoli na submisivitě a dominanci, nýbrž na partnerské rovnosti