Štědrovečerní návštěva u tetičky přinesla nejen zmatek, ale i veselí.

Před patnácti lety se během Vánoc stala zábavná příhoda, na kterou dodnes vzpomínáme. Všechno to způsobila tetička Zdena. Ta bydlela sama, ale na Štědrý den jsme si k ní všichni přišli pro dárky. Pro každého z početných příbuzných měla jeden.

Musel přijít náhodný výběr

Aby dárky vypadaly krásně, teta koupila jen jednu obrovskou roli zlatého papíru a všechny je zabalila úplně stejně. Byly jen pečlivě popsané na malých bílých štítcích. Sešlo se nás tehdy něco přes dvacet lidí.

V tom shonu a věčném otvírání dveří si teta Zdena všimla, že průvan sfoukl ty štítky z většiny dárků. Nastala panika a řešilo se, jak teď zjistit, co je pro koho. Někdo navrhl, ať to vyřešíme náhodným výběrem. Začali jsme dárky rozdávat.

První byl můj synovec, který pracuje v bance. Vytáhl si krabici, ve které našel panenku Barbie, určenou pro moji vnučku. Byl to pohled k nezaplacení, seriózní bankovní úředník s růžovou panenkou.

Vnučka po roztrhání papíru u své krabice našla silný bylinný likér a pánský svetr. Vypadala zklamaně, svetr jí sahal až ke kotníkům. Nejlepší záměna připadla na mého manžela, domácího kutila. Rozbalil krém proti vráskám a kazetu s operními áriemi.

Vše vyřešil až seznam

Kouzlo Vánoc vystřídal všeobecný smích. Všichni jsme se dobře bavili a dárky si hned zkoušeli. Synovec si dal sponky od panenky do vlasů a můj manžel musel zazpívat.

Nakonec jsme si dárky samozřejmě vyměnili podle seznamu, který Zdena naštěstí měla sepsaný. Nikdo si ale na ně už po letech moc nepamatuje, nejvíc nás pobavilo to všeobecné a nevázané veselí.

Trochu mě jen mrzí, že tehdy nikdo nepomyslel na to, aby vše vyfotil nebo natočil na videokameru. Taková věc se totiž neplánovaně stane jen jednou za život.

Vánoce bývají plné plánů a očekávání. Nejlepší chvíle jsou ale ty, které přijdou nečekaně – jako když se ukáže, že pod zlatým papírem jsme si všichni rovni.

Olga R. (61), Jihlava