nejsem sama
Úvod
Krása a zdraví
Recepty
Nápady
Magický svět
Cestování
Partnerské vztahy
Příběhy
Domů     Lásku jsem ztratila a našla na horách
Lásku jsem ztratila a našla na horách

Horská bouda, ve které jsme se ubytovali, byla chatrná.

Zatékalo tam a žili tam divní brouci. No hrůza! Dodnes nechápu, jak je možné, že žiji na horách. Už třicet let. Kdybyste věděli, jak já hory nenáviděla! Byla jsem rozená Pražanka a byla jsem na to hrdá.

Na hory jsme nejezdili, bylo to z několika důvodů vyloučeno. Narodila jsem se postarším rodičům.

V době, kdy ostatní spolužáci zdolávali s rodiči horské vrcholy, oslavila moje máma devětapadesáté narozeniny, tátovi bylo o deset let víc, hrozně špatně viděl a vyučoval na univerzitě.

O sportu tvrdil, že škodí zdraví víc než alkohol a drogy. Byla jsem o tom také skálopevně přesvědčena. Bohužel se mi nepodařilo vyhnout se povinnému lyžařskému výcviku v sedmé třídě základní školy, a doteď jsem ráda, že jsem to přežila.

Přísahala jsem si, že už mě na hory nikdo nikdy nedostane. Ale člověk míní, láska mění. Každý hledáme nějakou spřízněnou duši, i když navenek děláme, jako že ne, jako že jsme frajeři a nikoho nepotřebujeme.

Můžeme sobě i okolí namlouvat, že nejlepší je žít sám, jen s televizí, kocourem a lahví vína, jenomže není to pravda. Ve dvaceti jsem se k smrti zamilovala do spolužáka, který k smrti miloval lyžování a hory.

A tak jsem se ke svému úžasu zčistajasna ocitla v jakési laciné, polorozpadlé horské boudě. Hrůza. V našem podkrovním pokoji nějak nedoléhalo okno, takže se místností nemilosrdně hnal severák.

V rozvrzané skříni žili myši a také nějací brouci, nepátrala jsem po jejich odborném názvu, ale byli velicí a měli dlouhá tykadla.

V duchu jsem si říkala, co asi udělá to otřesné prostředí s naší láskou, a to jsme ještě ani nebyli na sjezdovce. Upozornila jsem Ondřeje, že lyžovat neumím ani za mák, ale smál se, že to přece není problém, naučit se lze v každém věku.

Jen jsem pokrčila rameny, dobře jsem věděla, že tohle problém bude, a obrovský. Nemýlila jsem se. Ráno na svahu jsem pochopila, že legrace skončila.

Nejvíc mě vyvedlo z míry, když se Ondřej bezděky ohlédl za krásnou blondýnou, která si svištěla z kopce dolů úplně profesionálně.

Nejradši bych po ní hodila hůlku. Stejně jsem jí nepotřebovala, celý den jsem se bezmocně válela v závějích a večer jsem byla tak zbědovaná, že se mi nechtělo ani do hospody.

Během dne jsem se pohádala asi dvacetkrát s Ondřejem a desetkrát s vlekařem, který mě neustále slovně napadal, odpoledne už i vulgárně.

Bylo to všechno ještě horší, než jsem čekala, a to jsem přitom nic dobrého nečekala. Kromě grogu byla na celých těch zatracených horách přijatelná ještě jedna věc: že se totiž do hospody jezdilo na saních.

Od boudy se svažovala příkrá úzká cesta, končící přesně u dveří hostince, bohužel také otřesného. Prostředí jen prohloubilo moji špatnou náladu.

Zakouřený lokál se žárovkami místo svítidel, zažloutlými záclonami, které v životě neviděly pračku, a řvoucí černobílou televizí mě silně deprimoval.

U výčepu štěkala německá doga, aniž ji kdokoli okřikl. Ke všemu tu seděl vlekař, poznal mě a chtěl si se mnou připít na moje lyžařské umění, což jsem zavrhla. Řekla jsem mu, že nebudu pít s někým, kdo se neumí chovat.

Ondřej celý zrudl, přitom věděl, jak sprostě mi ten chlap nadával, a omluvil se za mě. Dokonce mu objednal panáka. Mě pak obvinil z toho, že nemám smysl pro humor. Vzteky jsem div nevyletěla z kůže. Zároveň jsem cítila i hluboký smutek.

Cosi mi našeptávalo, že tenhle příšerný večer je jeden z našich posledních. Že se rozejdeme, i když si to zoufale nepřeju. Ale že bude rozchod tak dramatický, to mě nenapadlo. Asi jsem neměla tolik pít.

Ale když ty grogy tak krásně hřály… A já dobře věděla, jaká strašná zima na nás čeká v našem podkrovním pokojíku, kterým se bezstarostně proháněla vichřice.

Po čtvrtém grogu jsem začala mluvit o tom, co si o lyžování, lyžařích a sportování všeobecně doopravdy myslím.

Věděla jsem, že našemu vztahu tence zvoní umíráček, a bylo mi už všechno jedno. Také jsem špatně artikulovala a měla pocit, že mi těžkne jazyk.

Ondřej svůj milovaný sport bránil, a protože německá doga stále štěkala a nebylo dobře slyšet, zvyšovala jsem logicky hlas.

Ondřej se rozčilil a zasyčel, že jsem dvakrát větší hysterka než jeho babička, která je s tím na pozorování v blázinci. To byl poslední hřebíček do rakve. Vymrštila jsem se a s prásknutím dveřmi opustila putyku.

Co se strhlo pak, lze jen těžko popsat. Byla bílá tma. Mlha, do které hustě sněžilo. Věděla jsem, že se nemůžu vrátit, to by bylo nedůstojné. Statečně jsem postupovala dopředu, jenomže nežádoucím směrem. Tma, ledový vichr, jehličky sněhu bodající do očí.

Neviděla jsem na krok. Brečela jsem a volala, veškeré zvuky pohltil nemilosrdný severák. Chtělo se mi spát. Zavřít oči, nechat myšlenky odplout do země nikoho, pomalu a blaženě ztrácet vědomí. Spát.

Kolem uší mi fičelo samo peklo a oči se mi zavíraly, nohy se bořily do sněhu hloub a hlouběji.

Usnout se mi jevilo jako to nejlepší řešení. Pak po mně přejel kužel světla, kdosi mnou cloumal a něco volal. Musel být slušně vychovaný, protože se představil, jako bychom se potkali na kolonádě v Karlových Varech.

Díky tomu neodbytnému hlasu jsem vstala a vlekla se dál, tentokrát už správným směrem, statečný zachránce mi pomáhal, všelijak mě podpíral.

Asi ho poslal sám Krakonoš, který se nechtěl koukat na to, jak mu v milovaném revíru zmrzne jako preclík silně opilá modrooká blondýna.

Teď mě ten Krakonošův člověk napůl nesl nahoru do naší chaty. Jak jsem druhý den zjistila, zpívala jsem mu hymnu a blábolila jsem, že je to na počest jeho chrabrého činu. Statečný zachránce bydlel v téže horské boudě.

U oběda jsem mu šla poděkovat. S Ondřejem jsem nemluvila, sice jsme jedli u stejného stolu, ale zachovávali mlčení. Nevěděla jsem přesně, co říci. Děkuji vám za záchranu života? Znělo to jak z červené knihovny.

Něco jsem vykoktala, on byl skromný a řekl: „Kdybych vás nezachránil já, zachránil by vás někdo jiný. A teď by mě zachránilo, kdybyste přijala moje pozvání na skleničku.“ S tím jsem ráda souhlasila.

Přiťukli jsme si a já významně pohlédla k Ondřejovu stolu. Vypadal jako opařený. Po obědě odjel do Prahy, když balil, řval na mě, že ještě v životě neviděl, aby si někdo tak rychle našel za partnera náhradu.

Prošpikoval to spoustou neslušných výrazů. Zbytek horského pobytu jsem strávila po boku svého pohledného zachránce, který se jmenoval Jan. Byl to také vášnivý horal, ale naštěstí se nebral tak vážně jako Ondřej.

Nenutil mě lyžovat, řekl, ať na něj klidně čekám v hospodě, když mě sjíždění svahů nebaví. Strávila jsem tudíž báječný zbytek týdne, kdy jsem se probouzela kolem jedenácté, po obědě jela na saních do hospody a čekala na hezkého horala.

Vyprávěl mi příběhy ze svahu, zatímco já jej zásobovala historkami o tom, co se nového odehrálo v hospodě. Poslední den pobytu jsme společně došli k závěru, že se k sobě báječně hodíme, ačkoli naše záliby nejsou tak docela totožné.

Časem jsem se dokonce naučila lyžovat, i když to Jan nevyžadoval. Možná právě proto. Irena J. (54), okolí Liberce.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
sdílejte článek
Související články
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali. […]
Každý den zvonila u mých dveří a stále si jen na něco stěžovala. Nenašla jsem odvahu ji vyhnat. Nakonec mi pomohl osud sám. Po rozvodu jsem zůstala několik let sama s dětmi, a to člověk potřebuje nějakou spřízněnou duši. Do dvou měsíců jsem potkala několik svobodných maminek, které se potýkaly s podobnými problémy. Nakonec jsme se začaly scházet v jedné nadaci, […]
Nikdy jsem si nemyslela, že ve stáří budu trávit čas na dětském hřišti. Když mi bylo padesát, připadala jsem si ještě celkem mladá. Chodila jsem do práce, starala jsem se o domácnost, o manžela, o děti. V pětašedesáti letech už bylo všechno úplně jinak. V kalendáři jsem neměla pracovní poznámky, ale data plánovaných návštěv u […]
Po týdnech rezignace jsem se začala bouřit proti osudu. Nikdy jsem nepatřila k typům žen, které s přibývajícím věkem stále více chodí po doktorech. Brala jsem  to tak, jak jsem se cítila – a cítila jsem se vždy dobře. Práce v účetní firmě mě sice občas unavovala. Měla jsem ale pocit, že když ji zvládám, […]
reklama
Partnerské vztahy
Jak chytře mluvit se svým mužem?
Ne já, to ty za všechno můžeš! Je to tvoje vina! Jestli takhle nějak reagujete pokaždé, když vám chce partner něco říct, zaděláváte si na pěkný malér. Poradíme vám, jak můžete lépe najít společnou řeč. Když spolu dva lidi tráví hodně času, začnou velmi často automaticky používat stejná slova, mimiku a podobná slovní spojení. Usnadňuje to totiž jejich […]
Chtělo to odvahu, ale zvládla jsem to
Mladí kolegové mě začali přehlížet a posmívat se mi. Dlouho jsem mlčela, ale jednoho dne jsem si řekla dost. To rozhodnutí mi změnilo život. Celý život jsem dělala svou práci poctivě a s láskou. Když mi bylo šedesát, cítila jsem se pořád plná sil a odhodlání. Měla jsem za sebou desítky let praxe, vychovala jsem tři děti, a i když […]
Jak si přitáhnout správného muže?
Když chcete s něčím pomoci, musíte si o to umět říct. A když po něčem opravdu toužíte, nestyďte se to vyslovit sebejistě, a tedy pěkně nahlas. Jste už dlouho po rozvodu či rozchodu a nemůžete najít toho pravého? Pláčete nad svým údělem a rozčilujete se, že chlapi jsou k ničemu? Zkuste si dát ruku na srdce a položit sama sobě […]
Žárlím a ničím sama sebe!
Žárlíme, i když víme, že je to výraz slabosti a nezdravého lpění na partnerovi. Jenže si nemůžeme pomoci. Víte, kde je zdravá hranice? A jak z toho bludného kruhu ven? Navzdory jisté citové otupělosti či vyprahlosti se i ve zralém věku může rozhořet hotová citová bouře a láska pak může být opravdu slepá. Na co si dejte pozor? Sledujte, jak se partner chová ve vypjatých […]
Cestování
Madeira je zelený ráj
Díky zdejší fascinující přírodě a příjemnému podnebí dostala Madeira přezdívku Ostrov věčného jara. Vane tu osvěžující větřík z Atlantického oceánu, a proto je to skvělý tip hlavně pro ty, kteří nesnášejí úmorná vedra. Malý ostrov v Atlantském oceánu patřící Portugalsku vás okouzlí svou nádhernou, divokou přírodou i krásnými dlouhými plážemi. Specialitou Madeiry jsou tzv. lávové bazény, které jsou velmi oblíbené. […]
Jantarová perla Baltu, Rujána
Pouhých šest set kilometrů, a jste u moře. Navíc se tu na mnoha místech nebudete mačkat s desítkami dalších turistů. Na své si na ostrově Rujána přijdou všichni, kdo nemají v lásce úmorná vedra. Německý ostrov Rujána nabízí zajímavé podmínky pro letní dovolenou. Je velmi dobře dostupný. Minimálně zauvažovat o něm by měl každý, kdo […]
Malta – perla Středomoří plná zázraků
Chutě se tady mísí s historickými příběhy, vůní moře a neodolatelnou středomořskou atmosférou, s lehkým vánkem, teplým vzduchem a všudypřítomným sluníčkem. Maltská republika, souostroví ve Středozemním moři, které tvoří ostrov Malta, Gozo a Comino, je nejmenší členskou zemí Evropské unie. Nejčastěji místní průvodci připomínají příběh Odyssea a nymfy Kalipso, ale památky na Maltě odkazují na všechna období, kterými prošla, tedy Féničanů, Řeků, Římanů, Kartaginců, […]
Naše krásné vodopády
Víte, kolik nádherných vodopádů v naší zemi máme? Skrývají se v tajemných lesích a skalách. Procházka k nim udělá radost vašemu tělu a budou to hlavně plíce, které vám poděkují nejvíce. V blízkosti vodopádů se totiž dobře dýchá. Uhranou vás čertova oka Překrásný Mumlavský vodopád je jeden z nejmohutnějších u nás. Najdete ho 2 km od Harrachova, na říčce Mumlavě. Největší zajímavostí zde […]
Krása a zdraví
Jak zkrotit pocení
Pocení je normální. Ale když vás horký den promění ve vodní fontánu, je čas zasáhnout. Nadměrné pocení neboli hyperhidróza se dá zmírnit a my víme, jak na to. Pocení je součástí přirozeného chlazení těla, ale když se z něj stane každodenní stres a nejlepším přítelem jsou náhradní trička v batohu, začíná jít o víc než jen estetický problém. Hyperhidróza postihuje přibližně 2–3 % […]
Projezte se v létě ke šťavnaté pleti bez jediné chybičky
Většina z nás věnuje velkou pozornost výběru kosmetiky. Hýčkáme se výživnými krémy a detoxikačními maskami. Ruku v ruce s péčí o pokožku by ale mělo jít i naše stravování. Na co v létě vsadit, aby byla vaše pleť dokonalá? Jíte-li výhradně polotovary, okrádáte svou pokožku o důležité živiny a ona vám dá svou nelibost řádně najevo. Jaký je tedy ideální jídelníček pro vaši pleť? […]
Lehké líčení do parných letních dnů
Že letní pařáky a líčidla nejdou dohromady? Jde to, ale musí se na věc jít chytře. Správný výběr i množství! Asi každá z nás ví, jaké to je, když se pod horkými slunečními paprsky roztéká předtím tak pečlivě nanesený make-up i řasenka. Nic příjemného. Jak tedy zůstat krásná a upravená i v horkých letních měsících? Nejvíc nám pleť […]
Chcete žít do sta let? Vylaďte si jídelníček!
Také byste si přála žít věčně? Existují způsoby, jak si život prodloužit a udržovat se ve skvělé kondici. Patří k nim i některé potraviny. Co přidat do jídelníčku? Většina z nás si přeje žít ve zdraví co nejdéle. Elixír mládí však bohužel nikdo nenabízí. Určitý podíl na tom, jak dlouho budete žít, má dědičnost. Zbytek ovlivňuje životní […]
Magický svět
Přivolejte si malé zázraky
Lidská přání a touhy se po tisíciletí příliš nemění a například snaha získat lásku a vysněného partnera je věčná. Malá domácí magie funguje, ať už si přejete svůj život obohatit čímkoli.    Domácí magie je dnes  často opomíjena kvůli exotičtějším způsobům čarování. A to je škoda. Kvůli tomu se zapomíná na malá kouzla, která znaly už […]
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné […]
Stačilo změnit barvy a jsem zase zdravá
Barvy, jimiž jsem se obklopovala, mi braly energii a ničily zdraví. Odvážná změna mě zbavila všech problémů. Nebyla to černá ani bílá, jak by se mohlo zdát, já měla slabost pro tyrkysově modrou a žlutozelenou. Jakmile jsem tyto odstíny viděla, hned se mi zlepšila nálada. K nim jsem později přiřadila blankytně modrou a lila. Obklopená těmito barvami jsem […]
Vyvěštila jsem si z čajových lístků ženicha
Nikdy jsem netušila, že mám talent na věštění. Jednou jsem ale zírala na dno svého šálku čaje a lístky mi prozradily budoucnost. Zdálo se, že to bude den jako každý jiný. Hleděla jsem z okna a nadávala na počasí. Pršelo už druhý den. Popíjela jsem šálek čaje z konvičky, která patřila k mým oblíbeným. Ten čaj jsem si přivezla ze […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Setrvalá žízeň je špatný signál
panidomu.cz
Setrvalá žízeň je špatný signál
Za poslední desetiletí jsme si na tolik zvykli na heslo „pitný režim“, že jsme se mnohdy naučili pít, i když nemáme žízeň. Tělu to ale nesvědčí. Totéž platí, když se žízeň ozývá a neustává. Nadměrné pití signalizuje zravotní problém. Velkou žízeň přirozeně dostaneme, když se zpotíme za velkého vedra nebo při námaze. Také hodně slané
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz