Není nic horšího, než když vám radost z nového bytu pokazí člověk odvedle.  

Vím, že můj příběh není nijak ojedinělý a že špatné sousedské vztahy asi poznalo hodně lidí. U mě ale měly nečekané vyústění.

Klid skončil po měsíci

Po rozvodu a finančním vyrovnání s manželem jsem si našla malý, ale pohodlný byt v novostavbě. Měsíc jsem si užívala klidu po nekonečných hádkách, které mi ztrpčovaly život v posledních letech.

Vedlejší byt byl neobsazený, ale jednoho dne jsem zaregistrovala, že už mám souseda nebo sousedku. A právě tehdy dosavadní klid skončil a začalo nové peklo. Ukázalo se, že dotyčný člověk je pořádně hlučný, a to i v době, kdy normální slušní lidé mají spát.

Když mě rušil už třetí noc, nevydržela jsem to a zazvonila u sousedních dveří. Můj odhad byl správný: jednalo se o chlapa, žena by tak bezohledná nebyla. Už při pohledu do jeho tváře mi bylo jasné, že domluvou problémy neskončí, spíš začnou ještě větší.

Nemýlila jsem se. Pan Brázda, jak se soused jmenoval, byl velmi arogantní a skoro jsem čekala, že mi jednu vrazí. Rozhodně jsem si v tom rozhovoru nepřipadala jako vítězka.

Musela jsem rázně jednat

Radost z nového bydlení byla definitivně v tahu. Připadalo mi, že soused je schválně čím dál agresívnější, protože ví, že mě tím potrápí. Nechtěla jsem si nechat všechno líbit, ale ani jsem se nechtěla zaplést do nějaké nekonečné války.

Brzy jsem zjistila, že Brázda je jen podnájemníkem, nikoliv majitelem. A byla jsem natolik důsledná, že jsem si vlastníka bytu našla a postěžovala si. Po několika týdnech nepříjemných zkušeností nastal rázem klid.

A úplného vítězství jsem dosáhla, když se Brázda zanedlouho odstěhoval. Mělo to ale ještě po čase dohru. Jednoho dne jsem vešla do jisté restaurace a tam spatřila v družném rozhovoru svého bývalého souseda – a mého bývalého muže!

Je mi jasné, že mi ho tam exmanžel tehdy nasadil, aby mi dál znepříjemňoval život. Naštěstí se mu to nepovedlo!

Jiřina Z. (49), Teplice