Věděla jsem, že to není dobrý člověk. Ke všemu to byl ještě černý mág.

Nebyla jsem sama, kdo si o Martinovi, kolegovi z vedlejší kanceláře, myslel, že je to intrikán. Říkalo se o něm, že má nejrůznější podivné kontakty, že je zkorumpovaný a také falšuje některé dokumenty. Všichni se ho ale báli. Když jsem se proti němu pokusila postavit, málem jsem na to doplatila.

Náhodný nález

Čistě náhodou jsem se dostala k jednomu dokumentu, který omylem nechal Martin ve firemní kuchyňce. Šlo o jasný důkaz jeho machinací a při vyšetřování by neměl kolega žádnou šanci se obhájit. Dotklo se to mého smyslu pro fair play.

Nalezený dokument jsem si vzala k sobě. Odcházela jsem z kuchyňky, když se do ní vracel Martin. Bylo jasné, pro co si asi jde. Ještě z kuchyňky na mě zavolal, jestli jsem náhodou nenašla nějaké papíry. Popřela jsem to.

Potom jsem celé odpoledne plánovala, jakým způsobem bych měla ten důkaz nezákonného jednání použít.

Před zrcadlem jsem prožila hrůzu!

Z kanceláře jsem často chodila jako poslední. Tentokrát bylo před účetní uzávěrkou a o to déle jsem se zdržela. Před odchodem domů jsem šla ještě na toaletu. Vstoupila jsem a hned nato jsem prožila neskutečnou hrůzu.

V zrcadle jsem spatřila, jak za mými zády stojí děsivý démon s planoucíma očima.

Měl tvář, kterou připomínal Martina. Bála jsem se otočit, bohatě mi stačilo to, co vidím v zrcadle. Démon ke mně vztáhl ruku, jako by o něco žádal. Pochopila jsem, co chce. Podala jsem mu onen nalezený dokument, který jsem měla schovaný v kapse.

Temné stvoření zmizelo a já se dlouho nedokázala pohnout z místa. Brala jsem to jako jasné varování od Martina. Nechtěla jsem už nikdy prožít podobnou hrůzu, a proto jsem druhý den raději podala výpověď.

Myslím si, že mnozí lidé kolem nás mají svoji moc právě z kouzel a čar černé magie. Doufám, že už nikdy nikoho takového jako Martina nepotkám!

Radka Z. (58), Zlín