Myslela jsem si, že to bude nejlepší koupě mého života. V noci mi ale přišla zpráva od bratra, že mám investovat jinak. Bratr ale ráno o ničem nevěděl.
V životě jsem se vždy vyhýbala riskantním krokům. Zejména různých obchodů jsem se bála, bez právníka a odborníka jsem se nikdy nerozhodovala. Jenže najednou jsem propadla panice.
Inflace byla vysoká a v televizi strašili tím, že musíme někam rychle své peníze investovat, aby se zhodnotily. V panické hrůze jsem rozhodila sítě, aby mi někdo dobře poradil, co s těžce našetřenými penězi udělat.
Stříbro
Dokonce jsem se pokoušela o různé magické rituály na ochranu peněz a majetku. Pálila jsem svíčky, malovala pentagramy. Nakonec mi přivedl můj bratr známého, který se vyznal v investicích. Ten muž vypadal solidně, slušně a také chytře hovořil.
Udělal na mě velký dojem, rozhodla jsem se, že investuju všechny své peníze do nákupu drahých kovů. Zejména stříbro bude nejlepší volba. Ještě ten den jsem sundala kufr z půdy a celý ho vydrhla. Tam bude stříbrným cihličkám dobře!
S dobrým pocitem jsem večer zalehla a před spaním si představovala, jakou radost budou jednou mít mé děti, až ten kufr plný stříbrných cihel podědí…Uprostřed noci mě probudila esemeska. Psal mi můj bratr, že investici promyslel, a že to není dobrá volba.
Kdo to poslal?
Ve zprávě ještě stálo, ať koupím pozemek od souseda, který prodává kus svého sadu. „No jak myslíš,“ řekla jsem si pro sebe a zalezla zpátky do postele. Druhý den jsem nákup stříbrných cihel odmítla s tím, že budu investovat jinak.
Vzápětí mi volal rozčilený bratr, proč jsem to udělala? Když jsem mu řekla, že mi to přece on sám poradil, nemohl uvěřit. Prý mi žádnou zprávu neposílal, ani neví nic o tom, že by můj soused prodával kus svého sadu. V odeslaných zprávách ale SMS skutečně našel.
Nechápal, kdo ji poslal. Doma byl sám a celou noc spal. Zašla jsem i k sousedovi, jestli náhodou neprodává kus pozemku. Prodával. Ale ještě to nikomu neřekl. Byli jsme první zájemci a hned to koupili. „To není samo sebou,“ shodli jsme se ale.
„Jako by ti to snad poradil náš otec. Když žil, celý život si přál mít sousedův sad,“ zmínil bratr. A já dodnes věřím, že to tak bylo a můj milovaný tatínek mě ze záhrobí varoval.
Libuše (69), Sokolov
Je fascinující, jak někdy přijdou rady od neočekávaných zdrojů. Jsem ráda, že Libuše udělala správné rozhodnutí a neposlechla prvotní impulz.
Příběh mi připomíná, jak důležité je poslouchat svou intuici. Někdy ani odborníci nemusí vědět vše nejlépe. Dobře, že to Libuše zvládla!
Tyjo, to je dost děsivý a fascinující zároveň! Je fajn, že to nakonec dopadlo dobře a ani by mě nenapadlo myslet na takovéhle věci ohledně investic.
Článek mě úplně pohltil! Je neuvěřitelné, jak někdy intuice nebo něco nadpřirozeného může pomoci při rozhodování! Taky bych asi zvolila stejnou cestu.