Ke štěstí je třeba víc než jenom dobré materiální zabezpečení.

Ema byla moje spolužačka ze základní třídy. Nespojovalo nás žádné velké kamarádství, ale občas jsme si o sobě během života dávaly vědět.

A když jsme se nedávno daly do řeči na srazu třídy, jenom se mi potvrdilo, že majetek nebo peníze nejsou automaticky zárukou štěstí.

Nikdy mě nic nepoložilo!

Dělala jsem si srovnání toho, jaký život mám za sebou já a jaký Ema. Posuďte sami: než jsem našla toho pravého chlapa, stálo mě to dva rozvody. Měla jsem problémy se synem, protože se chytil špatné party a málem spadl do drogové závislosti.

Moje pracovní kariéra nebyla nic moc; vystřídala jsem více míst a nikdy jsem nebyla úplně spokojená. Jeden čas jsem také byla dlouho nezaměstnaná a poznala jsem, jaké to doopravdy je žít z ruky do pusy.

Protože mám ale celkem optimistickou povahu a nezdolný kořínek, žádná z těch kritičtějších situací mě nikdy nepoložila. Ema na tom byla celý život podstatně lépe. Byla vdaná jen jednou a její manželství stále trvalo.

Vzala si muže z bohaté rodiny, takže nikdy netrpěla nouzí. Měla dceru, která studovala na univerzitě v zahraničí. Do práce vlastně celý život chodit nemusela a koupit si mohla cokoliv, na co si kdy vzpomněla. Přesto nebyla šťastná.

Chybí jí životní rytmus

Ema se mi svěřila, že už dlouho dochází k psycholožce s depresemi, které u ní propukly. Bere také spoustu prášků. Nic jí prý nebaví, na nic se netěší, z ničeho nemá radost. Moc jsem to nechápala.

Vždyť Ema prožívala jen samé dobré věci, které by jí většina lidí mohla závidět. Nemusela řešit žádné problémy. Neměla problémy s fyzickým zdravím. Asi to bude tak, jak řekla jiná moje spolužačka, když jsme spolu Emu probíraly:

člověk potřebuje v životě nějaký rytmus a pohyb. Když to zdánlivé štěstí trvá nepřetržitě, ztratí hodnotu. A Ema vlastně ani nemá proč si vážit sama sebe. A její pocity nevyřeší žádné peníze na účtu.

To pravé bohatství je v zážitcích a schopnosti s něčím bojovat a o něco usilovat!

Lenka Š. (46), Praha