Po letech manželství můžeme být vystaveni nečekaným zkouškám, které nezvládneme.
Kdyby se to bývalo stalo v době, kdy jsme s Jakubem, mým manželem, neměli krizi, dopadlo by všechno nejspíš úplně jinak. Zpětně chování svého životního partnera, vlastně už bývalého, chápu, ale pořád beru konec našeho vztahu jako hořkost a nespravedlnost.
Osudný telefonický hovor
Po svatbě jsem si mimo jiné musela zvykat, že se změnilo moje příjmení. Trochu se to dotklo mojí hrdosti, protože rodné jméno bylo dost neobvyklé, zatímco coby vdaná žena jsem se jmenovala stejně všedně jako desetitisíce jiných žen v Česku.
Netušila jsem, že mě to příjmení jednou bude stát moje životní štěstí! Stalo se to v době, kdy jsme spolu s Jakubem už dva týdny nemluvili, po jedné zvlášť ostré hádce.
Tichou domácnost jsme zažili už předtím víckrát, asi jako každý pár, ale tentokrát jsme oba trucovali déle než obvykle. Doma jsme měli kromě mobilů také ještě pevnou linku. Jednoho večera telefon zazvonil a Jakub ho zvedl.
Zrovna chvíli předtím jsme na sebe znovu zvyšovali hlas. Manžel se sluchátkem v ruce nejprve mlčel, potom přístroj přepnul na hlasitý odposlech. Slyšela jsem, jak na druhé straně nějaký cizí muž líčí, že je zamilovaný a udělá všechno, aby dotyčnou získal.
Vzápětí jsem pochopila, že se jedná o mě. Byla jsem v šoku. Nikdy jsem Jakubovi nebyla nevěrná a nikdy jsem ani s nikým neflirtovala. Netušila jsem vůbec, kdo to mluví, ten hlas jsem neznala.
Nevěděla jsem, jak se bránit
Manžel dotyčného nechal vypovídat a pak mu razantně sdělil, ať na mě zapomene a že si to se mnou vyřídí. Vyděšeně jsem se na něho dívala, Jakub v tom ale samozřejmě ihned viděl přiznání viny.
To, že člověk nic neprovedl, se těžko dokazuje, což jsem nyní bohužel dobře poznala. Věděla jsem, že se muselo pravděpodobně jednat buď o nějaký omyl nebo v horším případě o něčí schválnost. Snažila jsem se o tom Jakuba přesvědčit. Marně.
Tehdy poprvé padlo slovo rozvod. Křičel na mě, že místo toho, abych se snažila uvést náš vztah znovu do pořádku, začínám si s jinými muži. Čím víc jsem se bránila, tím méně to vypadalo, že mi Jakub věří.
Byla jsem z toho opravdu nešťastná a vůbec jsem netušila, jak situaci vyřešit. V jednu chvíli jsem dokonce manžela podezřívala, že si ten hovor předem připravil s nějakým kamarádem, aby měl důvod mě napadat. Až tak daleko náš vztah zašel!
Málem se spolu poprali
Mělo to být ale ještě horší. Napětí mezi mnou a Jakubem narůstalo, už si toho všimli i syn a dcera, kteří přijeli na víkend z Prahy, kde studovali. Další týden jsem jednoho večera byla sama doma, když někdo zazvonil u dveří. Otevřela jsem dveře.
Stál tam neznámý muž. Zeptal se mě na jméno a pak se začal omlouvat. Pochopila jsem, že to byl on, kdo tehdy volal, ostatně poznala jsem ho i podle hlasu. Za chvíli bylo všechno jasné, prostě se jednalo o omyl. Mohlo za to to moje nešťastné běžné příjmení.
Ten muž byl zamilovaný do vdané ženy stejného jména, které její manžel ubližoval a ona neměla odvahu ho opustit. V telefonním seznamu omylem při opisování čísla omylem přeskočil o řádek níž. Pozvala jsem dotyčného dál, aby Jakubovi vše vysvětlil.
Byla to nedomyšlená chyba. Když přišel a našel v bytě cizího muže, jen mu to potvrdilo jeho podezření. Ti dva se spolu málem poprali. Jakub nechtěl o žádném omylu nic slyšet. Neznámý se mi ještě jednou omluvil a rychle odešel.
Manžel podal následující týden žádost o rozvod. Ten se táhl dlouho a nebylo to vůbec nic příjemného. Dokonce s námi nějaký čas přestali mluvit syn i dcera. Dnes jsme už tři roky rozvedení a žijeme každý sám, bez partnera.
Já se stále nepřestávám divit, jak jeden hloupý omyl dokáže rozbít to, co dlouhá léta fungovalo!
Jana N. (49), Liberec
