Víte, že to, jestli jste se jako malá uměla pohádat s bratrem nebo usmířit se sestrou, má vliv na to, jak dalece (ne)zvládáte dohady v partnerství?

Vyrůstat se sourozenci znamená naučit se vyjednávat, mluvit o problémech a brát ohled na názory ostatních. Od dětství jsme si tak mohly trénovat, jak se správně hádat, usmiřovat a stát při sobě.

Čím víc sourozenců dívka má, tím víc má příležitostí se naučit žít s někým dalším. Jde o takové malé lekce vyjednávání: Kdo dnes uklidí?

Na jaký film se budeme dívat? Jedináčkům je sice doma věnována větší pozornost, ale děti z početných rodin jsou na tom se vztahy lépe v dospělosti.

Umění usmiřovat se

To, co nám dřív šíleně vadilo, oceníme často až v dospělém životě, kdy pochopíme, že není nic důležitějšího než vnímat a respektovat jeden druhého.

Když se v dětství naučíme přenést přes hádky, umíme je lépe zvládnout i ve vztahu. Víme, že každá hádka má skončit usmířením, že na všem je možné se domluvit a také to, že osočování tak akorát naštve druhého.

Rozumnější ustoupí

Dovednosti, které jsme získaly jako dívky v dětství, nám už zůstávají navždy. Když se potká žena zvyklá žít se sourozenci a muž jedináček, je vidět, jak rozdílně přistupují ke konfliktům.

Zatímco tato žena potřebuje neshody ihned vyřešit, muž jedináček se od problémů distancuje. Nikdy se totiž hádat nemusel, a tak se to ani nenaučil.

Schopnost vyjednávat a umět řešit problémy se můžou lehce naučit i jedináčci v jakémkoli věku. Jen je to pro ně trochu těžší. Stačí se jen obklopit lidmi, kteří jsou stejně tak otravní a zároveň milující jako naši drazí sourozenci.