Podle lékařů mi nebylo pomoci. Já ale věřila, že se stane zázrak a já porazím smrt. V těžké chvíli se objevila babička, aby mi poradila.
Ještě když jsem slavila své šedesáté narozeniny, říkala jsem si, že jsem zdravý člověk, který si nemá na co stěžovat. A asi jsem se rouhala, protože se sešel rok s rokem, a udeřily problémy ze všech stran. Jako by se můj organismus začal úplně sypat.
Preventivní prohlídka ukázala katastrofu a praktický lékař vše ještě zveličil, takže jsem si myslela, že snad dočista umírám. Přišla jsem domů a brečela jako želva! Před sebou jsem měla několik receptů na všechno možné – od cukrovky až po vysoký krevní tlak.
Taky cholesterol jsem měla vysoký a ledviny v háji! A přitom jsem se do té chvíle cítila celkem v pohodě. Jen trochu unavená, což jsem přikládala věku.
Copak tě trápí?
Tu noc jsem nemohla dlouho zabrat. Když jsem konečně usnula, ocitla jsem se najednou v dětství. Šlapala jsem známou pěšinkou k malému bílému domku. Znala jsem ho dobře. Patřil mé babičce. Tam jsem trávila prázdniny.
Nesla jsem v ruce kytičku z lučních květin, byly v ní kopretiny a rudý vlčí mák. Už jsem viděla, jak na prahu stojí babička. Zdálky se na mě smála. Doběhla jsem k ní. „Babičko, já jsem moc nemocná a asi umřu!“ řekla jsem jí s pláčem.
Ona mě pohladila a vlídně se usmála. „Ale kdež! Však si s tím poradíme, uvidíš!“ Posadily jsme se na lavici před dům, já si položila hlavu do jejího klína a ona mi začala vískat vlasy. To jsem měla vždy moc ráda. „Tak copak tě trápí?“ vyzvídala babička.
Říkala jsem jí, co všechno mi lékař našel. A ona jen vrtěla hlavou a nakonec povídá: „Tak až se probudíš, najdi v knihovně velkou knihu o bylinkách! Je tam úplně dole vpravo. Najdeš v ní vepsané moje poznámky.
Není nemoc, na kterou by nebyla léčivá bylinka!“ Poděkovala jsem, vstala – a v tu chvíli jsem se probudila doma v posteli.
Rady a návody
Byly dvě hodiny ráno, já ale pod vlivem toho snu už nedokázala spát. Vstala jsem a šla se podívat do knihovny, jestli tam takovou knihu opravdu najdu. Byla přesně na místě, které mi babička ve snu řekla.
Jen jsem ji otevřela, narazila jsem na drobné poznámky, které podle písma patřily skutečně mé babičce. Posadila jsem se ke stolu a začala listovat. Kniha se mi zdála kouzelná, protože v sobě skrývala úžasné rady a návody na všechny možné i nemožné neduhy.
Stala jsem se bylinkářkou
Hned druhý den jsem vyrazila na sběr bylinek – a ty, které jsem nenašla, jsem si koupila ve speciálním obchodě, kde prodávají bylinky, kameny a různé koření. Doma jsem začala vařit různé bylinkové čaje a udělala si rozpis, jak a kdy je v průběhu dne budu pít.
Uvařila jsem si i jeden bylinný lektvar přesně podle babiččiných poznámek. Během pár měsíců se moje tělo vyčistilo tak, že výsledky z krve i moči byly mnohem lepší. Léčitelství mě natolik zaujalo, že jsem se mu začala věnovat.
Dokonce jsem si našla i nějaké kurzy a jezdila až do Prahy, abych si doplňovala znalosti. Tak jsem převzala žezlo po své babičce, která bylinky tolik milovala, dobře totiž věděla, jak mocné jsou.
Renata (63), Olomouc
Tenhle příběh mi připomíná moji babičku. Ona taky věřila v sílu bylinek a vždycky nám z nich dělala čaje. Škoda, že už se to tolik nepoužívá. Moc hezky napsaný članěk.
Nádherné svědectví síly bylinek a dědické moudrosti. V dnešní době plné farmaceutických výrobků tohle připomíná, jak je důležité neztrácet spojení s přírodou. Skvělý příběh!
To je úžasný příběh! Věřím, že bylinky mají obrovskou sílu. Taky si doma připravuji čaje z čerstvých bylinek. Měly bychom se vracet k přírodním léčebným metodám.
Kouzlo bylinek je neuvěřitelný. Taky věřím, že příroda má silu uzdravit. Už jsem četla podobný příběhy a vždy mě to fascinuje. Super, že jste našla cestu jak se cítit lépe!