Měla vždycky citlivou a vnímavou povahu. Právě proto si ji možná vybraly nadpřirozené síly.

To, co vám chci vyprávět, se kdysi stalo mojí nejlepší kamarádce Heleně. Stát se to mně, asi bych dopadla hůře než ona, i když jí celá příhoda také hodně poznamenala. Já se vlastně necítím dobře ani teď, když si to všechno zpětně vybavuji a píši o tom.

Ze snů se probouzela zpocená

S Helenou jsme se znaly vlastně už od dětství. Prožívaly jsme spolu nejrůznější situace, včetně jejího rozvodu s prvním manželem, který byl kamarádce nevěrný. Na druhou svatbu jsem jí šla za svědka.

Pro Helenu znamenalo nové manželství mimo jiné i stěhování na vesnici, kde koupili s partnerem malý dům. Pro mě to pak znamenalo, že už kamarádku tak moc často nevídám. Snažila jsem se za ní ale co nejčastěji jezdit.

Jednoho dne mi Helena zavolala a měla dost rozrušený hlas. Nejprve jsem se bála, že ztroskotalo i její druhé manželství, jednalo se ovšem o něco úplně jiného.

Několik posledních nocí se jí zdály hrůzostrašné sny, ze kterých se probouzela v tísni a celá zpocená. Neustále se v nich opakoval stejný motiv. Všiml si toho i její manžel, který jí vždy uklidnil, ale poradit Heleně nedokázal.

Podezření postupně sílilo

Do telefonu mi kamarádka vylíčila, o co přesně se v tom jejím opakovaném snu jedná. Figurovala v něm nějaká mladá žena, na kterou zaútočil muž, zřejmě její přítel nebo manžel. Pobodal jí nožem a tělo potom ukryl v lese hluboko do země.

Když se jí sen zdál poprvé, myslela si, že je to jen dozvuk detektivky, na kterou se předtím dívala v televizi. Jenže on se pravidelně opakuje a Helena už z toho ztrácí nervy. Pokoušela jsem se kamarádku uklidnit, že se jedná o pouhý sen, ale moc to nezabralo.

Navrhla jsem, že se poohlédnu po nějakém odborníkovi, buď někom, kdo zná výklad snů nebo možná i psychologovi. Helena mi po třech dnech zavolala znovu s tím, že ten její sen byl ještě intenzivnější.

Narůstalo v ní podezření, že někde v okolí došlo k nějakému zločinu a nachází se tam tajný hrob. Evidentně měla na mysli tu mladou ženu, o které se jí pravidelně zdálo.

Odhalení přineslo psychické problémy

Nakonec se Helena rozhodla, že půjde se svým podezřením na policii. Očekávala, že se jí vysmějí, ale nestalo se tak. Dozvěděla se, že před dvaceti lety dům, který koupila s manželem, patřil bezdětnému mladému páru.

Žena z toho páru zmizela a lidé se domnívali, že odešla za někým jiným. Muž potom dům prodal a rovněž z vesnice zmizel. Policisté souhlasili, že udělají kolem domu důkladnou prohlídku.

Během ní pak došlo k hrůznému nálezu, kdy se v koutu zahrady našly lidské pozůstatky. Vyšetřování pak díky porovnání DNA s příbuznými dospělo k závěru, že skutečně patřily oné zmizelé mladé ženě.

Protože ke zločinu došlo už před více než dvaceti lety, byl případ promlčen, přesto bylo po příteli oběti vyhlášeno pátrání, avšak bezvýsledně. Helena celé to strašlivé odhalení odnesla nervovým zhroucením.

Musela docházet k psychiatrovi, ale postupně se z toho naštěstí dostala. V domě, kde se zločin kdysi odehrál, ale už nechtěla bydlet. Prodat ho nebylo snadné s jeho pověstí, nakonec se to ale manželovi Heleny podařilo.

Dnes oba bydlí zpátky v Praze. Mně běhá dodnes mráz po zádech z toho, jak se oběť zločinu ze záhrobí přihlásila pomocí děsivého snu o spravedlnost. Tu nakonec dosáhla, i za cenu psychického utrpení jiného člověka.

Jana L., (57), Praha