Byla přesvědčena, že žije se slavným skladatelem. Dávala mu na uši sluchátka a pouštěla koncerty. Až ji za to kousl.

Vzhledem k tomu, že jsem vyrůstala na vesnici, jsem si dlouho uchovávala selský přístup ke zvířatům. Nikdy jsem je nepovyšovala na úroveň člověka.

Když jsem se dozvěděla, že jedna z našich léčitelek, kterou nebudu jmenovat, vlastní bílého králíka, který je inkarnací Amadea Mozarta, nemohla jsem si odpustit ironickou poznámku na účet génia vtěleného do králičí kožky.

Králík to byl mazaný. Producíroval se sebevědomě po klavíru a trousil bobky. Občas mu dala panička na dlouhé uši sluchátka a pouštěla koncerty. Králík ochotně držel. Nasadil meditační výraz a nosem pohyboval do rytmu. Vyplatilo se, dostal mrkev.

Pomstila se dárkem pro dceru

Osud tomu chtěl, abych se s touto dámou setkala znovu. Pečlivě jsem se připravila na Amadea a radovala se, že léčitelku zase „dostanu“. Nebyla jsem ale sama, kdo se tentokrát těšil. Paní přišla na schůzku s dárkem pro mou dceru.

Torro, jak jsme králíka pojmenovali, okamžitě zaujal v domácnosti bojové postavení a hravě to skoulel nejprve s kocourem, pak s dětmi, s jejich otcem a nakonec i se mnou.

Došlo to tak daleko, že si vybojoval výsadní poležení na mém klíně ve chvílích, kdy jsem seděla. Rychle pochopil vztahy ve smečce, zvané rodina. Torro měl okamžitě jasno, kdo má poslední slovo. A tak se stal mým věrným nohsledem.

Byl snad taky inkarnovaný?

Každý den jsem se probouzela ve dvě ráno. Na jedné ruce ležela dcera a tulila se, na druhé synek, kolem něj byl obtočený tatínek. Kocour si v noci otevřel dveře a ulehl mi u hlavy. A na nohou? Tam bylo místo pro králíka.

Překousal provázek, otevřel klec, přihopsal k posteli, vyskočil, uložil se a spokojeně usnul. Byl to on, kdo mě v noci probudil. Strašně totiž chrápal. Až díky soužití s tímto králíkem jsem pochopila, jak chytrá zvířata to jsou.

Torro se naučil chodit na kocourův záchod a jedl jeho granule… Jako dítě z vesnice jsem králíky znala pouze z kotce. Už ve dvanácti letech jsem je bravurně vykuchala a dokázala jim stáhnout kůži tak, aby se dala vypnout. Dnes bych tohle díky Torrovi už udělat nedokázala…

Leona B. (56), Kroměříž.