Láska mi zaslepila oči, karty mi je znovu dokázaly otevřít.

Dostala jsem se ve svých sedmačtyřiceti letech do situace, ve které jsem si nevěděla rady. Protože jsem v manželství dlouho nebyla spokojená, našla jsem si před časem mladšího milence.

Plánovala jsem, že se s Hynkem, mým mužem, rozvedu a Jakuba, milence, si vezmu. Nebyla jsem si jistá, jak to vezme a jak vše dopadne. Proto jsem se – na doporučení kolegyně – obrátila na kartářku, aby mi řekla, co mě čeká.

Trvala si na svém

Úmyslně jsem kartářce řekla předem co nejméně informací, abych jí „neinspirovala“ k nějakému výkladu. To, co mi sdělila, ale rozhodně nebylo tím, co jsem chtěla slyšet. Její slova mě dokonce trochu urazila.

Řekla mi, že v mém životě je muž, který mě jenom využívá, zatímco můj manžel mě pořád ještě miluje, jen to nedává najevo. Překonala jsem dotčené pocity a prozradila jsem jí, jak na tom se vztahy skutečně jsem. Kartářka si dál trvala na svém.

Poradila mi, abych Jakuba zkusila méně rozmazlovat. Pravdou bylo, že naše tajné výlety, pobyty v hotelu nebo večeře jsem hradila já. Jakub neměl tak dobře placenou práci a já byla ženou úspěšného podnikatele. Nikdy jsem nad tím ale takhle nepřemýšlela. Kartářka mě přesvědčila, ať si Jakuba alespoň „otestuji“.

Tvářil se zaskočeně

Na příští schůzce jsem Jakubovi sdělila, že teď už si nebudu moci dovolit velké výdaje. Otevřeně jsem si s ním také promluvila o naší budoucnosti a naznačila mu, že mě po rozvodu nejspíš manžel vydědí.

Mým přáním samozřejmě bylo, aby milenec řekl, že mu to nevadí. Jakub se ale tvářil zaskočeně. Po dvou dalších schůzkách pak navrhl, že bychom si měli dát na čas pauzu. Ranil mě tím, ale ne moc, už jsem to podle toho výkladu z karet čekala.

Za kartářkou jsem potom zašla ještě jednou a poděkovala jí. Zachránila mě před zklamáním, na které jsem se takhle mohla trochu připravit. Karty opravdu nelžou!

Jana S. (48), Liberec