Na oslavu svých šedesátin nikdy nezapomenu. A to i přesto, že jsem všem důsledně kladla na srdce, že slavit nebudu.

Mám čtyři syny. Pravda, už jsou dospělí a mají každý svůj život, své partnerky. Tři z nich už mají i děti, jen benjamínek zatím prý nikam nespěchá. Občas se navštěvujeme, ale mají moc práce a také kvůli koníčkům svých dětí zkrátka nestíhají. Nezlobím se na ně, vím, že je to dnes taková uspěchaná doba, ve které žijeme.

Vítám je u sebe ráda

Zvykla jsem si, že se scházíme obvykle jen o Vánocích, narozeninách a o svátcích. Já jsem proslulá tím, že ostatním velmi ráda chystám oslavy. Ty bývají opravdu velkolepé.

Vařím, peču, zdobím, vybírám dárky a těší mě, že pro ně můžu připravit zázemí a teplo domova. Však také pokaždé vzpomínají a dlouze mi děkují.

Narozeniny neslavím

Ale své vlastní narozeniny slavit zásadně odmítám. Nechci být středem pozornosti. Vždy jsem spíše ta, která pečuje, než ta, která má být opečovávaná. A dělat oslavu sama sobě? To ne. A tak jsem všem včas a jasně oznámila, že šedesátiny se nekonají!

Zdálo se, že to důsledně vzali na vědomí a že to budou respektovat.

Dokonce mi řekli, že se jim to stejně nehodí.  Ten má tohle, ten zase jede tamhle… Je pravda, že mě to někde v hloubi duše asi i tak trochu zamrzelo, ale na druhou stranu chtěla jsem to sama, že? No tak jaképak přemýšlení a zbytečné stesky.

Senzační překvapení

Jaké však bylo moje překvapení, když se spolu kluci domluvili a zaplatili mi pobyt v lázeňském městě. Ráno mě naložili do auta, odvezli, a ještě jsme dva dny strávili spolu v penzionu. I s jejich partnerkami a vnoučátky.

Až jsem se rozplakala dojetím, jak to bylo hezké. Já jsem pak tady zůstala ještě týden sama a báječně jsem si to užila. Koupili mi totiž i procedury. Po týdnu mě pak jeden ze synů zase odvezl domů.

Mám zážitek, na který budu vzpomínat určitě až do konce svého života. A nejen já, celá rodina. Ale všichni jsou už obeznámeni s jasnou věcí, další oslava bude až v sedmdesátce. Do té doby ani ťuk.

Lada V., 61 let, Ostrava