Některé záhady sice neohrožují přímo na životě, ale umí ho pořádně znepříjemnit.

Byla jsem nadšená, když si moje dcera Denisa a její druhý manžel Roman konečně pořídili vlastní byt v nové rezidenční čtvrti. Díky Romanově dobře placenému zaměstnání u zahraniční společnosti si mohli dovolit hypotéku na moderní byt v novostavbě.

Už podle fotografií vypadal interiér velmi vkusně a luxusně, ale když mi Denisa byt osobně ukázala ještě před nastěhováním, moje očekávání to ještě předčilo.

Řekla mi něco neuvěřitelného

Samozřejmě jsem se těšila, že budu dceru a zetě často navštěvovat. Žila jsem už nějakou dobu sama – po smrti manžela a pozdějším rozchodu s přítelem.

Ani Denisa to po rozvodu neměla jednoduché, zůstala sama se synem, a já doufala, že vedle Romana konečně našla stabilní zázemí. Byl to kliďas, vyrovnaný a spolehlivý muž, úplný opak dceřina prvního manžela, který byl neschopný a výbušný.

Nikdo ovšem netušil, co Denisu v novém bytě čeká. Jednoho dopoledne mi zavolala a její hlas zněl napjatě. Okamžitě mi bylo jasné, že se něco stalo.

Denisa nejprve nemluvila moc konkrétně, později to vysvětlovala tím, že se bála, abych si nemyslela, že se zbláznila.

Postupně z ní ale vylezlo, že na jedné zdi v bytě se z ničeho nic objevil záhadný nápis. Byla sama doma, pracovala ten den na dálku.

Nápis měl temně červenou barvu a obsahoval slova, která nedávala žádný smysl. Než ho stihla vyfotit, zmizel. Nejprve si myslela, že to může být špatný vtip od Romana, ale tu představu rychle zavrhla.

Prosila mě, ať přijedu

Snažila jsem se ji uklidnit, stejně jako později Roman, kterému zavolala. Přesto ve mně zůstala zvláštní nejistota. Dcera nikdy neměla psychické problémy, nepůsobila vyčerpaně a rozhodně nebyla typ, který by utíkal k alkoholu nebo drogám.

Poté, co se Roman vrátil domů, se sice Denisa trochu uklidnila, ale zážitek zůstával dál viset ve vzduchu. Následující dny proběhly v klidu, ale dcera se k tomu zážitku neustále vracela při našich telefonátech.

A pak přišla noc, kdy byla doma sama – Roman odjel na služební cestu do zahraničí. V noci mi zazvonil telefon. Denisa zněla vyděšeně. Nápis se prý znovu objevil, tentokrát ale přímo zářil ze zdi.

Prosila mě, abych okamžitě přijela. Její byt byl na druhém konci města, ale jela jsem co nejrychleji. Denisa mě uvítala naprosto rozrušená.

Ukázala mi rozmazanou fotografii v mobilu – na snímku byla tmavá stěna, z níž jakoby vycházelo slabé světlo. I přes špatnou kvalitu fotky bylo zřejmé, že tam něco skutečně bylo!

Přesvědčil se i zeť

Zůstala jsem u Denisy tehdy do rána i pak přes den. Když se Roman vrátil, probrali jsme to všichni společně. Já jsem se zetěm mluvila i soukromě. Bylo zřejmé, že má obavy o psychické zdraví Denisy.

Ubezpečila jsem ho, že to, co viděla, nebyla představa – skutečně něco zažila. Roman měl dál pochybnosti, ty se ale rozplynuly o týden později. Tentokrát ten záhadný nápis spatřil i on.

Tehdy se oba rozhodli, že už tam bydlet nechtějí. Jediným řešením bylo byt prodat a přestěhovat se jinam. Jeden Romanův známý, který se zabýval ezoterikou, jim sice nabídl, že „vyčistí prostor“, ale oni dali přednost rozumovému řešení.

Při prodeji realitní kanceláři samozřejmě nic o zvláštních jevech neřekli. Nechtěli riskovat, že by je někdo považoval za blázny. Dnes už žijí v jiném městě. O starém bytě toho moc neslyšeli, jen se k nim donesla zmínka, že i nový majitel se ho rychle zbavil. A jim bylo okamžitě jasné proč.

Drahomíra N., (58), Ostrava