Dnes už věřím tomu, že svoji budoucnost můžeme předem vidět.

O věci mezi nebem a zemí jsem se zajímala odjakživa. Využívala jsem všechny možnosti, které jsem měla. S jednou kamarádkou jsme se pokoušeli například i o spiritistickou seanci.

Můj bratranec zase ovládal astrologii. Nikdy jsem se tedy ničemu z dané oblasti nebránila. Proto jsem byla zpočátku nadšená z náhodného setkání s jednou starou ženou.

Přisedla si a dala mi dárek

Stalo se to, když jsem jela vlakem navštívit svoji sestru. Měla jsem to s poměrně dlouhým přestupem, naštěstí byl hezký jarní den a já si sedla na lavičku nedaleko nádraží. Té staré paní jsem si všimla, až když byla nedaleko.

Vnímala jsem, že se na mě upřeně dívá. Přišla až k lavičce a zeptala se, jestli si může přisednout. Gestem jsem ukázala, že je tu dost místa pro nás obě. Z té ženy vyzařovalo něco podivného – něco, co mě současně přitahovalo i děsilo.

Měla na sobě černé oblečení a dívala se dost chladně a přísně. Chvíli jsme mlčely a potom mě žena oslovila. Sdělila mi, že mi chce něco dát. V její ruce se objevila kniha v černých deskách.

Nebyl tam napsaný žádný název.  Nejprve jsem řekla, že nemám zájem, ale paní dost naléhala a tak jsem se nechala přesvědčit. Jakmile jsem dárek přijala, žena se zvedla a odešla.

Pochopila jsem, co mám v ruce

Zvědavě jsem knihu otevřela. Zjistila jsem, že je to nejspíš nějaká statistika. Jejím obsahem byla samá jména a data. V první chvíli mě napadlo, že je to seznam nějakých zákazníků. Vzápětí mi ale došlo, že to tak být nemůže.

U každého jména bylo napsáno nejen datum narození, ale také datum smrti. Kromě toho každý řádek obsahoval různá slova v jazyce, kterému jsem nerozuměla. Podle těch jmen šlo v drtivé většině o lidi z cizích zemí.

Nechápala jsem smysl té knihy. Náhle mi přejel mráz po zádech. Uvědomila jsem si totiž jednu příšernou věc: všechna ta data úmrtí patřila do budoucnosti. Málem jsem tu knihu upustila.

Zkoušela jsem se ještě rozhlédnout po té staré ženě, jestli ji někde nespatřím. Určitě by mi to vysvětlila. Už jsem ji ale nikde neviděla. Další šok jsem zažila při novém otevření tajemné knihy. U některých jmen se totiž ta data smrti posunula.

Pak mi došlo, co mohou znamenat ta záhadná slova na konci řádku. Určitě se jednalo o způsob smrti daného člověka. To už jsem věděla, že jsem se stala obětí hry nějakých temných sil, které mi daly do rukou znalosti, o něž jsem nestála.

Následoval krutý důkaz!

Váhala jsem, co mám udělat. Pokud bych knihu nechala ležet na lavičce, mohl ji objevit někdo, kdo by ji mohl nějak zneužít. Když si ji ale vezmu s sebou, bude to pro mě velká psychická zátěž.

Rozhodla jsem se ponechat si ji a zkusit odhalit její tajemství. Ačkoliv jsem byla ochotná věřit různým věcem, přece jen mi připadalo neuvěřitelné, že by existoval seznam smrti. Napadlo mě ještě, že se může jednat o něčí hloupý žert.

Nikomu jsem se s tím nesvěřila, a když jsem přijela z návštěvy zpátky domů, důkladně jsem seznamy prostudovala. Polil mě studený pot, protože jsem objevila jméno jedné bývalé spolužačky.

To bylo opravdu neobvyklé, takže se muselo jednat o ni, navíc souhlasilo i datum narození. Datum její smrti mělo přijít následující den. Pokoušela jsem se na ni sehnat spojení.

Podařilo se mi to až se zpožděním. Dozvěděla jsem se už jen to, že tragicky zahynula při autonehodě. Vyděsilo mě to a knihu jsem odnesla k řece a hodila ji do vody. Některým vědomostem by se zkrátka měl člověk vyhýbat…

Dana L., (55), Liberec