Pánové tvorstva často nerozumí našemu uvažování a proměnám nálad. Tvrdí, že ženský svět je nad jejich možnosti chápání a naše logika je pro ně zahalená v mlhách.
Těch témat a k nim se vážících nejasností, které pánové mají v souvislosti s naším pohledem na život, je hned několikero. Co jim vrtá hlavou nejvíc?
Proč se ptáme: Máš mě rád?
Ženy milují ušima, a proto potřebujeme slyšet milostná vyznání. I ta nejsebevědomější žena touží slyšet „Miluju tě“. Ptáme se „Máš mě rád?“, protože si toužíme být jisté jeho láskou. Když vyznání schází, cítíme frustraci nebo přinejmenším nejistotu.
Tu se snažíme kompenzovat něčím jiným, jídlem či nákupy, takže si nějakou dobu chlap ani nevšimne, že se něco děje. Nezabírá-li to, zeptáme se, jestli nás miluje, a čekáme potvrzení ve slovech nebo činech.
Proč tak rády nakupujeme?
Ženy nakupují raději než muži, protože se tak odreagovávají od starostí. Zatímco muži se uvolňují pokřikem na fotbale, my relaxujeme při lovu kabelek. Ve světě plném problémů je tak pro nás nakupování ostrovem bezpečí.
Je to způsob, jak přebít negativní pocity uspokojením z ulovení krásných věcí. Užíváme si i péči prodavaček, které se nám věnují. Nákup vnímáme jako muž šachovou partii. Vyhráváme, když nakoupíme výhodně a se slevou.
Proč zbožňujeme seriály?
Seriály nám dávají emoce, zahánějí nudu a dostávají nás do stavu podobného lehké hypnóze. Jsou naší velkou dávkou emocí a věčnou pohádkou na pokračování, bez které by byl život únavný.
Zatímco muže baví zprávy a sport, protože se rádi ztotožňují s rolí pilota formule 1, my ženy se nemůžeme dočkat, až muž ten sport konečně přepne a my se budeme moct přenést do vily, jakou si nikdy nebudeme moct dovolit, a milovat se tam v těle, do kterého ve skutečnosti nikdy nezhubneme.
A s idolem, který naše kila navíc a kruhy pod očima nikdy neuvidí.
Proč nesnášíme jejich „Nevím“?
Máme rády, když muž jasně vyjádří svůj názor. Často si ani neuvědomujeme, že nejlépe v souladu s tím, co si samy přejeme.
Má- li muž svou ženu rád a zná ji i její názory a hodnoty, pak není těžké rozhodovat tak, aby ona byla spokojená, a odpustit si říkat hrůzné slovo: Nevím.
Když se ptáme muže na něco praktického a on nikdy nic neví, a my tedy o všem musíme rozhodnout samy, máme pocit, že takového chlapa vlastně vůbec nepotřebujeme.
Proč jim pořád něco vyčítáme?
Každá z nás si chce připadat milovaná a žádoucí, a když nám muž ten pocit neposkytne, nasazujeme obrannou reakci ve formě výčitek a za trest muže peskujeme. Často si myslíme, že muži stále chybují, a potřebujeme je na to upozorňovat.
Chceme je naučit, jak to mají zařídit, abychom s nimi byly šťastné. Jenže to kazí pohodu a u mužů vyvolává odpor. Ten, kdo ve vztahu neustále něco vyčítá, je na druhém závislejší.
Proč chceme jiné věci než oni?
Protože každý pochází z jiné planety, muži z Marsu a ženy z Venuše. Každá z nás touží po souznění, kdy muž by byl vnímavý posluchač, nezlehčoval naše problémy, nevnucoval nám svá řešení a nezíval nudou, když mu něco vyprávíme.
Měl by vycítit, co potřebujeme, nečekat na pokyn a své city dokázat skutky, aby nám bylo jasné, že nás má rád. Ovšem co si budeme povídat, takových ideálních mužů je málo.