Být hodný a pomáhat lidem je šlechetné, ale všechno má své hranice. Lidé, kteří se snaží ostatní zachránit totiž mohou trpět tzv. spasitelským komplexem. Pokud to se svou snahou přeženete, ublížíte sobě i svým blízkým.

Spasitelský komplex je stav mysli, při kterém se daný člověk domnívá, že jeho životní úlohou je zachraňovat lidi ve svém okolí. Je to přehnaná touha pomáhat. Pro osoby trpící spasitelským komplexem je typické, že si svůj problém nikdy nepřiznají. Spasitelský komplex dokáže ublížit vám i vašim blízkým.

Někdy se stává, že člověk trpící tímto komplexem zapomíná sám na sebe a zcela se obětuje pro partnera, rodinu či přátele. To ho značně vyčerpává, cítí se unavený, zklamaný.

Protože pokud se pasujete do role spasitele, máte pocit, že můžete vyřešit problémy daného člověka.

Když se ale objeví nepřekonatelné překážky je váš pocit selhání nevyhnutelný. Mohou vás provázet pocity beznaděje, deprese, frustrace a také hněv.

Když škodíte druhým

Jak by ale váš spasitelský komplex mohl ubližovat druhým vždyť jim přece pomáháte, ne? Ukažme si to na příkladu dítěte, které ze školy nosí špatné známky.

Spasitel, namísto aby se s dítětem učil, se rozhodne jej zachránit tak, že za něj například bude psát úkoly.

Výsledkem je, že dítě sice z úkolu dostane jedničku, ale látku stále nechápe a při příštím testu ve škole opět pohoří. Dalším problémem je, že si tímto způsobem do života přitáhnete špatné lidi, kteří poznají, že vás mohou snadno využít, a to také udělají.

Často spasitelským komplexem trpí ženy alkoholiků a nepoučitelných kriminálníků, které věří, že když je zahrnou péčí a láskou, tak se změní. Ve většině případů však nastává pouze hořké zklamání.