Myslela jste, že už toho mizeru nechcete nikdy vidět, ale proč se vám po něm tak stýská? Toužíte se vrátit, ale co když on nechce? Kde jsou hranice, kdy si můžete říct: S tebou to stojí za druhý pokus?

Všichni si ze své minulosti vlečeme výchovné vzorce. Když muž vyrostl v láskyplné rodině, kde si všichni dávali najevo lásku, považuje za normální říkat vám, jak vás miluje, a také to vyžaduje.

Když vyrostl v pragmatické rodině, kde na hezká slova nebyl čas, tak si na objetí, vyznání nebo dárky nehraje, připadne mu to jako ztráta času a neoceňuje to ani od vás. Jenže vy si jeho chování vysvětlujete jako nelásku. Zatímco vy potřebujete dávat najevo lásku, on nechápe, že to po něm chcete.

Co zabíjí lásku?

To, co zabíjí vztah, pak vůbec nemusí být partner, ale vaše vzájemné mylné představy. Kdo je ochoten je přehodnotit, s tím má smysl pokračovat dál. Základním předpokladem vztahu je respektovat druhého a uvědomovat si, kde máme oba své hranice.

Co ho už bolí, zatímco vás ještě ne? Co může snést, a co už je příliš? Kam až se můžete obětovat, a kde už pro lásku ztrácíte svou vlastní tvář? A kde už si ubližujte víc, než si rozumíte?

Rozdíly mezi vámi

Muž a žena jsou jako jin a jang, dva ornamenty, které jen spolu tvoří dokonalý kruh. Protiklady se přitahují, ale také se rozčilují. Zlobíte se, že partner není stejný jako vy. Ale vy potřebujete někoho, kdo je jiný a doplní vás.

Zvedne vás tam, kde si vy už nevěříte, vykryje vaše nedostatky tam, kde sám má přednosti. Dva různí lidé spolu ve všem nemohou souhlasit, nemohou mít stejné touhy a práh bolesti. Hranice zdravosti vztahu je proto tam, kde spolu lidé dokážou nesouhlasit.

Co je ale třeba mít sladěné, to jsou životní cíle. Zdraví partneři jsou jako koleje. Jedna kolej ale nemůže směřovat doleva a druhá doprava; vztah pak vykolejí. Žena mívá kratší krok, muž delší chodidla.

Je to nádherná symbolika. Žena se ve vztahu (v mužských stopách) chce cítit bezpečně a muž se ve vztahu (ženské chůzi) naučí přestat tolik spěchat vpřed. V tom je síla vztahu.

Projít se musíte i v jeho botách

Muž se stane uvážlivějším, moudřejším a žena jistější, méně zranitelnou. A to se stane tím, když začnete kráčet společně. Říká se tomu porozumění. Nikdo si dobrovolně neubližuje.

Někdy prostě život ztěžkne a člověk více než osočování a další stresování potřebuje obejmutí a podporu. Ale k tomu každý z partnerů musí být ochoten se občas projít v botách a tím i životem toho druhého, aby jen nesoudil, ale také pochopil.

Jak se dá poučit z chyb?

Zlomit nad druhým hůl a nevidět lepší budoucnost je snadné. Nevyžaduje to žádnou energii. Chcete-li odsoudit partnera, řeknete si: On má přece tolik strašných chyb, které já nemám. Ano. Jenže vy zase máte jiné!

Potřebujete k sobě zralého partnera, který nebude utíkat od problému, který si přitom nosí pořád v sobě. Osobnost nedefinuje to, že dělá chyby, ale to, jak k nim následně přistupuje. Pokud je uzná a napraví, posune se tím i váš vztah.

Ale musí chtít. Hledat. Pořád dál. Protože jen vy sama vztah nikdy nevybudujete. Dokážeme to jen s takovým člověkem, který vidí lepší budoucnost a je ochoten pro ni něco udělat.

Musíte to chtít oba dva

Žádný vztah nefunguje samospádem. Musí se neustále udržovat, pěstovat, stojí spoustu času a energie, což jsou dvě nejcennější hodnoty v životě. Existují muži, kteří je ale do vztahu prostě nechtějí nebo neumí vkládat. Dovolte jim to.

Pro vás mají smysl pouze lidé, kteří s vámi jsou ochotni trávit svůj čas a dávat vám svou energii.

Jen tak se totiž dá budovat všechno důležité ve vztahu, co má deset písmen: komunikace, porozumění a kompromisy. Splňuje to váš partner, se kterým jste se pohádala, či rozešla? A umíte to i vy sama? Pak k sobě cestu najdete. Protože chcete. Oba dva…